Blíží se silný vítr? Ne vždy u pojišťovny uspějete, pokud nadělá škody. Co hraje roli?

Meteorologové vydaly výstrahu před silným větrem a na horách před tvorbou sněhových závějí. Ačkoli nejde o extrémní stupeň nebezpečí, na některých místech se bude rychlost větru pohybovat i přes 90 km/hod.

Jste téměř jistí, že škodu způsobenou povětrnostními podmínkami pojišťovna proplatí? Měli byste si to opravdu dobře ověřit, protože stačí málo a místo finančního obnosu se vám dostane zamítnutí. Dojít k tomu může bohužel úplně jednoduše — stačí přehlédnutí drobnosti ve vaší pojistné smlouvě. Ostatně mezi časté důvody patří i takové zdánlivé drobnosti, jako jsou třeba rozdílné rychlosti větru.

První problém může nastat už v tom, že daná přírodní katastrofa je v pojistce definována trochu odlišně než ta, ke které došlo v reálu. Záleží totiž na tom, zda je ve smlouvě přesně stanovena rychlost větru, která vichřici specifikuje. „Jestli vaši střechu poškodil vítr, který měl rychlost jen 95 km/h a pojišťovna za vichřici považuje pouze vítr nad 130 km/h, může pojistné plnění zamítnout,“ upozorňuje advokát Petra Novák z internetové poradny Vaše nároky.

Mnohé smlouvy uvádějí přesný rozsah rychlosti větru, při kterém vám pojišťovna škody nahradí. „Rozsah pojištění totiž může být omezen pouze na vichřici, která je dle Beaufortovy stupnice větrem o rychlosti 103–117 km/h, někdy je uvedeno, že se to týká poškození větrem od 80 km/h. Pokud škody napáchá vítr s rychlostí mimo tento rozsah, pak by je pojištění nekrylo,“ varuje Petr Novák.

Standardně je pojišťovnami za vichřici považováno proudění vzduchu o rychlosti minimálně 75 km/h. Pojišťovny vycházejí většinou z údajů naměřených na nejbližší meteorologické stanici. Pokud si chcete být jisti, můžete oslovit Český hydrometeorologický ústav, kde vám na Oddělení všeobecné klimatologie tento údaj pomohou dohledat. Někdy postačí, pokud předložíte důkazy o tom, že podobné škody napáchal vítr i ve vašem těsném okolí.

Nemilého překvapení se mohou dočkat i ti, kteří nemají tu správnou pojistku. „Je nutné rozlišovat dvě kategorie, a to pojištění nemovitosti, kdy je pojištěna samotná stavba, její zdi, okna a podobně, a pojištění majetku, kdy je pojištěn vnitřní prostor stavby a vybavení domácnosti,“ vysvětluje advokát. V případě poničení střechy by tak pojištění majetku pravděpodobně nebylo dostačující.

Osudnou chybou by mohlo být i to, že jste při uzavírání pojistky „zapomněli“ zmínit například to, že hned vedle domu jsou vzrostlé stromy – pokud pak právě ty na dům při vichřici spadnou a způsobí škodu, může se pojišťovna vyplacení bránit. V pojistce majetku byste měli najít i to, zda zahrnuje škody na vedlejších stavbách, tedy třeba skleníku, plotu, bazénu a podobně.

Pokud vám vítr poškodil střechu, měli byste ji, jakmile to bude možné, alespoň provizorně zakrýt. Jestliže to neuděláte a zateče vám do domu či bytu, nemusí to pojišťovna uznat jako následek živelné pohromy, proti které jste pojištěni.

Všechnu škodu je zapotřebí zdokumentovat a co nejdříve nahlásit pojišťovně. Foťte na mobil, natočte video a všechno předejte patřičné instituci, většinou to lze udělat i přes internet. S likvidací škod byste pak měli začít až se souhlasem pojišťovny. To ale neplatí ve chvíli, kdy musíte poškození opravit, aby nevznikla již zmíněná následná škoda. Náklady na tyto „zachraňovací práce“ můžete také chtít po pojišťovně uhradit.

Svá práva si musíte ohlídat i při dalších krizových situacích. Dopravní nehoda: Poradíme, jak vyzrát na finty pojišťoven