Plán zahrady: Kam salát, rajčata nebo bylinky? Poradíme!

Uteče to jako voda. A země se rozvoní jarem. Půda bude svěží. Odpočatá. Připravená na semínka, která si s nadšením vynesete na upravené záhony. Abyste věděli, kam zasít mrkev a kde vypěstovat červenou řepu nebo první jarní saláty, bude se vám hodit zahradnický plán. Je užitečný, a navíc vám pomůže smysluplně a kreativně vyplnit jedno dlouhé lednové odpoledne.

Na papír přeneste svoji zahrádku. Namalujte si obrysy záhonů. Nezapomeňte přidat ani zákoutí, kam můžete vysadit třeba bylinky. Myslete také na kompost, kde se bude dařit dýním a cuketám. Ke stěně staré stodoly, kam se opírá odpolední slunce, zase můžete vysadit rajčata, až v květnu přijde jejich čas – ušetříte místo na záhonech, třeba ve prospěch salátů nebo mrkve.

Správné zahradnice a zahradníci svoji zahradu znají. Vědí, jak se točí slunce, kam jde odpoledne nejvíce slunečních paprsků, a kde se naopak drží stín. Některým rostlinám totiž stín nebo polostín svědčí – je to třeba špenát. V parném létě se ve stinném místě bude dařit i salátům, které by prudké paprsky rychle vyhnaly do květu a listy by potom byly hořké.

Pokud na zahradě pěstujete zeleninu už nějaký ten rok, zohledněte, kde jste jaké plodiny pěstovali loni. Hlavní zásada totiž zní, že byste nikdy neměli pěstovat plodinu na tomtéž místě. Půda se pak jednostranně vyčerpává. Například k velmi náročným zeleninám patří papriky, okurky, zelí nebo kapusta, celer a pórek. Na místo, kde jste je loni pěstovali, vysaďte méně náročné plodiny, třeba mrkev, červenou řepu, ředkvičku nebo černý kořen. Z listové zeleniny pak špenát, mangold nebo saláty.

Pomůže vám rozdělení zeleniny na plodiny první, druhé a třetí trati. Jestli se v nich zatím nevyznáte, otočte sáček se semínky – na druhé straně je většinou uvedeno, do jaké trati je plodina zařazená. A co to znamená? V první trati je zelenina, která je velmi náročná na živiny, třeba právě okurky. Do druhé patří středně náročná zelenina, například saláty. Ve třetí pak najdete docela nenáročnou zeleninu, typicky jsou to luskoviny.

V praxi to znamená, že první rok poroste na záhonu číslo jedna, který jste na zimu řádně pohnojili, nejnáročnější zelenina – okurky, papriky, zelí, kapusta, pórek nebo celer. Druhý rok tady vysejete nebo vysázíte středně náročnou zeleninu, například mrkev nebo saláty. Třetí rok si půda odpočine, protože tady poroste třeba jen troška fazolí. Takto záhony prostřídáte, což bude svědčit půdě (dostane čas na obnovení živin) i zahradě (střídání plodin je zdravé i s ohledem na choroby nebo škůdce).

Když máte zahradu menší nebo chcete využít síly rostlin, aby se vzájemně podporovaly nebo chránily, pěstujte více plodin pohromadě. Zahrada bude hýřit barvami a hojností. Ušetříte místo. Přilákáte opylovače, rostliny budou zdravější, a některé dokonce pomůžou odehnat škůdce, třeba slimáky. Vhodné je takto pohromadě pěstovat bylinky a zeleninu, zeleninu a zeleninu, květiny a zeleninu.

Velmi dobrou plodinou je v tomto ohledu cibule. Tu můžete vmáčknout třeba mezi saláty, k mrkvi nebo může lemovat bylinkový záhon. Mezi zeleninou může vyrůstat okatý měsíček lékařský, který kvete žlutými nebo oranžovými květy. Velmi dobrým ochráncem je afrikán – prospívá rajčatům, jež chrání před plísněmi, i salátům, protože když je větší, odhání svým aromatem slimáky.

Co s čím ještě můžete pěstovat? Ředkvičky se saláty nebo s celerem. Mrkev s pórkem nebo s petrželí. Červenou řepu s černou ředkví. Salát s kedlubnami nebo špenátem. Mezi zeleninové záhony pak stačí rozhodit semínka s koprem nebo s koriandrem.

Při malování zahradnického plánu myslete i na druhý výsev. Například ředkvičky nebo jarní salát sklidíte a záhony budou prázdné. Ještě v červnu nebo v červenci můžete vysévat červenou řepu nebo mrkev k uskladnění. Proto nezoufejte, když nemáte na zahrádce dostatek prostoru, a plodiny vystřídejte i v průběhu roku.

Jakými plodinami bude hýřit váš zahradnický plán?