Článek
Spotřeba transmastných kyselin výrazně stoupla na počátku padesátých let, a to na základě lékařských doporučení nahrazovat produkty obsahující živočišný tuk margarínem. Díky jejich nízké ceně a příjemně aromatické chuti se jejich používání stalo svého času velmi populární.
Ještě v osmdesátých letech byly účinky transmastných kyselin považovány za neutrální. Od poloviny devadesátých let ale výzkumy začaly odhalovat negativní dopad na lidské zdraví. „Transmastné kyseliny jsou hrozbou pro vznik kardiovaskulárních onemocnění, zvyšují LDL cholesterol, triacylglyceroly v krvi a lipoprotein A, což je jeden z rizikových faktorů vzniku kardiovaskulárních chorob,“ upozorňuje výživová poradkyně Ing. Iva Veselá.
Ty jsou v naší republice nejčastější příčinou úmrtí. Podle České kardiologické společnosti na ně umírá přes 50 % populace, tedy více než na všechny ostatní choroby dohromady. Vysoká hladina škodlivého cholesterolu způsobená přílišnou konzumací trans tuků se pak řadí k hlavním rizikovým faktorům!
Kde trans tuky hledat?
Donedávna byly za jejich hlavní zdroj považovány právě margaríny. V průběhu posledních let ale došlo k výrazným změnám ve výrobních technologiích. „Dnes na nátlak spotřebitelů už margaríny trans tuky většinou neobsahují, i když to automaticky neznamená, že jsou zdravé a doporučovala bych je,“ podotýká specialistka na zdravotní prevenci a výživu Mgr. Margit Slimáková, Ph.D.
„Transmastné kyseliny vznikají takzvaným procesem ztužování rostlinných olejů nebo při tepelné úpravě pokrmů. Ne všechny rostlinné oleje jsou totiž tepelně stabilní a při nesprávné volbě tuku dochází ke vzniku transmastných kyselin,“ vysvětluje původ trans tuků Iva Veselá. Tepelně nestabilní, a tudíž na smažení nevhodný je například slunečnicový olej. Dá se ale skvěle nahradit stabilním řepkovým, olivovým nebo rýžovým olejem.
Podle nedávno zveřejněného průzkumu, který uveřejnil Medical Tribune, mají z tuků na mazání, smažení nebo pečení nízký obsah transmastných kyselin také Flora, Zlatá Haná k namazání nebo Hera. Výrazně vyšší najdete naopak v tucích, jako je Lando, Ceres soft či Promienna Soleil.
Transmastné kyseliny se přirozeně nacházejí i v živočišných produktech, jako jsou jehněčí a hovězí maso a mléko. Zde však zdaleka nepředstavují takové riziko jako u ztužených rostlinných tuků. „Ty najdeme schované v mnoha polotovarech včetně těch takzvaných zdravých a běžně se používají k přípravě fast food jídel,“ doplňuje Margit Slimáková.
Kde je (ne)čekat?
O pokrmech z fast food restaurací připravovaných hlubokým smažením na přepálených tucích, jako jsou například hranolky nebo i koblihy, si ale snad už nikdo nedělá iluze. Zapomínat byste neměli ani na mrazené polotovary. Například rozpečená pizza z krabice rozhodně není ideální večeře.
Mnohem větší nebezpečí však spočívá ve skrytých trans tucích, které se vyskytují v produktech, kde byste je za normálních okolností nehledali. K nim patří slané i sladké pekárenské výrobky, hrozbou jsou především oblíbené balené croissanty s náplní, preclíky, slané tyčinky nebo čajové pečivo. Dále sladké polevy, rostlinné náhrady smetany a šlehačky, sušené sójové nápoje, brambůrky, krekry, popcorn a některé druhy zmrzliny.
Rizikové jsou také levné cukrovinky, zejména nekvalitní čokolády, kde průmyslově vyráběné tuky nahrazují kakaové máslo. Stejně tak i sušenky, oplatky nebo zdánlivě zdravé cereální tyčinky.
Pokud se nedokážete se sladkostmi rozloučit, vybírejte ve specializovaných obchodech. Seženete zde například skvěle chutnající flapjacky, tyčinky ze sušeného ovoce (fíkové jsou přímo božské), ovesné sušenky s rýžovým sirupem i 70% čokoládu z prvotřídních surovin.
Dokážete se s rizikovými potravinami rozloučit? Nebo se jim už dávnou vyhýbáte?