Článek
Že prý mi prospěje vystoupit z komfortní zóny, pravila kamarádka, která se momentálně sama cítí dost nekomfortně. Není divu. Kývnout v padesáti na rande s chlapem o dvacet let mladším, to jsou dvě infarktové situace v jedné. A to ještě není všechno. Schůzka má proběhnout u rybníka proslulého svou nudapláží. Propadnu záchvatu smíchu: „Tomu teda říkám rande naslepo!“ Ale na mě taky dojde. Ať je ženě patnáct nebo padesát, schůzka naslepo vyžaduje vzdálenou podporu třetí osoby. Když hrozí trapas, vstoupí na scénu jako Deus ex machina v antickém divadle. Hádejte, kdo hrál machinu tentokrát.
Ani ve snu by mě nenapadlo, že za svou komfortní zónu budu považovat plavky. Ten velmi nekorektní kus oděvu. Ale pořád je to oděv, honí se mi hlavou, když balím plážovou tašku. Ručník, opalovací krém a klobouk… Můžu mít na hlavě klobouk? Neznám přesně dress code nudistických pláží. Vezmu si aspoň obří sluneční brýle. Když už nic jiného, budu za mušími skly zahalena rouškou tajemství. Jenže zahalování je zapovězeno. Zdalipak mi dovolí skrýt aspoň rozpaky? Ale stejně nemám pod co. Navíc jsou ohromné. Tak ohromné, že jsem je odložila před kabinkou, společně bychom se do ní totiž nevešly. Tak se bez rozpaků svleču a vyrazím na pláž. Pravidlo číslo jedna, necivte kolem sebe. Jenže já u vody civím běžně, protože co jiného mám dělat, když bez brýlí nevidím na písmenka v knize. Navíc trochu doufám, že uzřím aspoň jedno z nových devětadvaceti – nebo už dokonce jedenačtyřiceti – pohlaví, o nichž se teď hojně mluví. Všude ale samé střapečky a buchtičky, jak říkala babička, která se jako první v mém životě chopila sexuální osvěty. No tak hurá, aspoň jsem tu mezi svými. Na břicho, nebo na záda? Radši na břicho. Zadky máme všichni stejné. A předky bychom měli ctít, ne je vystavovat slunci. A hele, kamarádka. A vedle ní on. Rozhodně mu ale není třicet. Ale co, však ona taky neváží padesát kilo. Internetová seznamka je jako e-shop před Vánocemi. Nikdy nevíte, jaký balík vám nakonec přistane. Tady se to ale vyvíjí slibně, a tak se vracím do komfortní zóny svého domova. Vychutnávám si prostor bez nahotin, když vtom se objeví manžel a mává síťovkou:
„Koupil jsem svlíkací párky. Dáš si taky?“
Někdy je to ale možná lepší bez plavek, zejména, když vám radí maminka, jaké si máte koupit. Další vtipné fejetony Lucie Šilhové si můžete přečíst v rubrice Očima padesátky.
