Karavan nejen na dovolenou, ale i jako životní styl: Se čtyřmi dětmi na pár metrech a na kolečkách

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zhruba před pěti lety si Honza Rychtařík s rodinou řekli, že by nebylo od věci změnit život a vydat se na cesty. Cestovali po Evropě celý rok v karavanu, který se stal jejich domovem na kolečkách. Dva dospělí a čtyři děti na pár metrech čtverečních, bez přesných plánů cesty… Ano, méně dobrodružným povahám už z těchto pár vět běhá mráz po zádech a napadá je asi tisíc otázek – jak řešili málo místa, jak to bylo se školou, jak se dá zvyknout na domov na kolech a neustálé harcování… A přesně o tom jsme si povídali.

Cestování v karavanu je stále populárnější, vy jste si ho před pár lety vyzkoušeli jako domov na celý rok. Jak to vlastně začalo?

Že vyzkoušíme karavan, jsme se rozhodli poté, co nás to na dovolené v hotelu začalo po pár dnech nudit – to jsme měli prvního syna. A zjistili jsme, že nás kočovný způsob života vlastně hodně baví…

No a pak jsme se v roce 2018 rozhodli vyměnit byt za karavan a vyrazit v něm na roční cestu. Tou dobou už jsme měli čtyři děti – dvojčatům bylo dva a půl roku, prostřednímu synovi deset a nejstaršímu šestnáct.

Jak jste k takovému rozhodnutí dospěli – a co na to děti, nebylo pro ně těžké jít do neznáma, přijít o kamarády?

Bylo to postupné. Už jsme jezdili po českých farmách a ukazovali dětem, kde se bere mléko nebo jak co roste. Chtěli jsme jim ukázat i farmy v zahraničí a manželka přišla s tím, že by to mohly být bio farmy, kde lze v rámci dobrovolnictví také pracovat. Dávalo to smysl, ale nešlo odjet jen na prázdniny – nemůžete vypadnout dva měsíce z práce, nevydělávat, protože na tak dlouhou dobu nepokryjete životní náklady… Nakonec z toho nejlépe vyšlo to tu všechno pronajmout, zavřít a odjet na rok. A já jsem k tomu vymyslel obytňák, protože se čtyřmi dětmi je to určitě větší jistota než se jen tak potulovat s batůžkem. Chtěl jsem mít nějaké zázemí. Takže jsme si koupili třicet let starý obytňák a vyrazili.

Opravdu jste rok bydleli jen v karavanu?

Až na pár přestávek, kdy za námi přijeli příbuzní nebo kdy nás farmář ubytoval třeba na týden, jsme za rok spali 300 nocí v autě.

Vaše práce šla dělat i na dálku, ale jak složité bylo na tu cestu uvolnit děti ze školy?

Jednoduché. V České republice existuje možnost „domškoláctví“, tedy domácí vzdělávání. Pokud má rodič alespoň středoškolské vzdělání s maturitou, může se stát garantem prvního stupně základní školy a dítě vzdělávat doma. Na druhý stupeň je pak potřeba vzdělání vysokoškolské. Stačí se domluvit se školou, která to povolí - a pak dítě dvakrát za rok přezkouší a ověří získané vědomosti.

A dětem se tahle myšlenka líbila?

Dvojčata byla ještě malá, desetiletý syn už byl „domškolák“, takže to pro něj změna nebyla. A nejstarší byl prvním rokem na střední škole, která ho ale moc nebavila, takže to uvítal jako možnost ji odložit a vše si rozmyslet – a nakonec po návratu opravdu zamířil jinam.

Nechyběli dětem během toho roku kamarádi?

Děti jsou teď obecně víc zvyklé být s kamarády ve spojení online, ale hlavně si myslím, že pokud jsou rodinné vztahy dost intenzivní, pak tolik „kamaráčoftů“ vlastně ani nepotřebují. Že za kamarády utíkají, když to v rodině až tak nefunguje. Když je silná rodina, dokáže mnohdy na určitou dobu nahradit přátelství.

Nastala ponorka? Jak jste řešili případné neshody či hádky – prásknout dveřmi obytňáku asi nejde…

Určitě nastala! V krizových situacích občas padlo něco jako „co to bylo za blbý nápad“, ale nikdy to nebylo na dlouho. V karavanu neodstěhujete peřinu do obýváku, nejde spolu dlouho nemluvit, protože je třeba upřesňovat cestu a domlouvat se na praktických věcech.

Možná někoho nadchne myšlenka, že by cestování v karavanu vyzkoušel, tedy zatím jen o dovolené. Ale na rozdíl od zájezdu to musí být daleko náročnější na plánování - musíte vědět, nejen kam a kudy jet…

Ano, ale nikdo se nemusí bát, v dnešní době existují aplikace, které vám pomohou se vším potřebným kdykoli - najít na trase místo, kde přespat, kde udělat servis… Takže pokud nepatříte k těm, kteří musí mít vše naplánované přesně do detailu dopředu, nemusíte to řešit. Já osobně bych se příliš pevnými plány nezabýval – pak máte očekávání a jste zklamáni, pokud nevyjdou. Jsem raději, když si udám směr a těším se, co mne potká, pak to vlastně dopadne vždycky dobře.

Vaše nadšení je nakažlivé, co kdybych se teď rozhodla, že to také chci vyzkoušet. Co musím vědět, abych se vyhnula potížím?

Hlavní je si být jistí, že zvládnete řídit velké auto. Na druhou stranu nemusí být tak velké, jak si mnozí představují. Můžete začít dodávkou s vestavbou – bohatě stačí, pokud jste třeba jen dva a budete ji používat jen na přespání. Velký karavan se hodí pro větší rodinu nebo v případě, že v něm budete bydlet, pracovat anebo pojedete v době, kdy kvůli počasí nebudete moci být venku tolik.

Takže i s řidičákem B to zvládnu?

Výhodou je mít C, ale stačí B, podmínkou je věk od 21 let a alespoň tři roky řidičských zkušeností. V půjčovně vás seznámí se specifiky řízení, ale i s tím, jak se vše v karavanu obsluhuje – napouštění a vypouštění vody, toalety, pouštění topení a podobně. Navíc můžete během cesty kdykoli zavolat asistenci a zeptat se, pokud si nebudete jisti.

Pojištění na cesty je v tomhle případě asi nutné…

Je pravda, že jsou to velká a drahá auta, takže je dobré být pojištěný pro případ, že se třeba kvůli nepozornosti něco stane.

Je nějaký stát speciálně vhodný pro karavanisty začátečníky?

Za ten rok jsme projeli 15 států, hlavně Španělsko, které je pro karavan ideální, stejně jako třeba Francie. Tam jsou tisíce míst, kde lze zastavit, přespat – a často i zadarmo nebo za symbolický poplatek. Díky tomu lze měnit plány i během cesty, což je super pro rodiny s dětmi. Děti ne vždy zvládají dlouhé přejezdy, je potřeba hledat místa, kde strávíte nějaký čas a třeba se vykoupete v moři, děti si pohrají na pláži nebo dětském hřišti. Ale je na vás, jakou zemi si vyberete – nově se do obliby dostává třeba Polsko.

Je taky zásadní, kdy pojedete – letní prázdninové měsíce jsou samozřejmě daleko náročnější, protože vyrazí všichni a může být plno na populárních místech. Takže radím: nejezděte v létě, když nemusíte. Skvělé je třeba září.

Zmínil jste cestování s dětmi – vy jste to zažili hned se čtyřmi. Jak náročné to bylo?

Hodně kontaktní. Je to malý prostor. Pokud chcete dovolenou, během které chcete mít pokoj od dětí, tak to není ta v karavanu. Jestli jste zvyklí se vídat ráno chvíli před odchodem do školy a práce a večer před spaním, bude to pro vás v karavanu náročnější. Jestli spolu ale běžně prožíváte větší část dne, problém byste mít neměli. Z vlastní zkušenosti vím, že to velmi utužuje vztahy. Poznáte se opravdu hodně detailně. A určitě zažijete víc dobrodružství.

A co naopak když je někdo sám – doporučil byste cestovat v karavanu v jednom?

No jasně, i když to je taky specifické. Ale na cestách a na místech pro karavany se nemusíte bát, že tam budete opuštění a nebude s kým promluvit – z každé naší cesty jsme si „dovezli“ alespoň jedny opravdu dobré přátele, se kterými nás spojuje karavan, dobrodružná povaha… Potkáte nejen ty, již jezdí občas, ale i ty, kteří v karavanech opravdu plnohodnotně žijí. Je to zajímavá skupina lidí a pravděpodobně se stanete její součástí, když budete chtít.

Když budu srovnávat klasickou dovolenou od cestovky s tím, na kolik vyjde cesta karavanem, jak to dopadne? A dají se náklady na cestu karavanem předem dobře naplánovat?

Rozhodně to není levná dovolená. Někteří lidé si to myslí, protože stále žijí ve zkušenostech z doby, kdy jezdili karavanisté z Německa na Mácháč (klasická dovolená za socíku) a nestálo to skoro nic. Jezdit karavanem, to není jako levný čundr. Dnes už to jsou vlastně plnohodnotné domy na kolečkách a noc v nich vyjde asi jako noc v penzionu… Náklady na cestu lze zjistit i dopředu – stačí spočítat, kolik ujedete, a spotřebu, za jídlo ve většině zemí utratíte podobně, jako doma – snad kromě Skandinávie nebo Švýcarska, kde to násobím dvěma. No a přičtete kapesné. Nepředvídatelné není vlastně nic, případné nehody se řeší přes půjčovnu a pojišťovnu…

Jak dlouho mohu být s karavanem mimo civilizaci?

Není to nekonečné, záleží na tom, jak hodně všechno používám. Velké auto a čtyřčlenná rodina vystačí dva až tři dny. Závisí to na kapacitě záchodu a nabitých baterkách. Ale jestli chcete jezdit mimo civilizaci, je dobré vědět, že servis u karavanu (šedá voda, toaleta, pitná voda) není jako výměna brzdových destiček, je to rychlé podobně, jako když jedete natankovat.

Je dobré si to vyzkoušet tady doma? Je Česko dobrým místem pro cesty v karavanu?

Začíná to být lepší. Přibývají místa, kde se dá přespat a udělat servis. Někdy je staví obce, které chtějí přilákat turisty, protože ti pak u nich i něco utratí. Objevují se i u vinic, kde je budují vinaři. Přenocování stojí většinou do pár stovek. Jestli to chcete vyzkoušet, najdete i u nás spoustu zajímavých míst.

S dětmi do města? A proč ne! Mnohá jsou „baby friendly“