Chorvatsko, jak ho neznáte. Vyrazte po stopách Vinnetoua, pažské krajky či lahůdky zvané šokol

Oblast kolem Zadaru je oblíbenou dovolenkovou destinací, ale strávit tu chvíle volna jen povalováním na pláži, by byla škoda. Krásných míst, hodných objevení, je tu mnohem víc, než byste čekali.

Nasedáme do džípů a vyrážíme směr pohoří Velebit. Ve chvíli, kdy auto odbočí ze silnice, se začínáme pěkně natřásat, cesta je hodně strmá a samý výmol, ale už brzy máme být odměněni. Celkem rychle vystoupáme do výšky kolem 1 300 metrů n. m. a ten výhled je prostě neuvěřitelný. V dálce vidíme ostrov Pag, obdivujeme členitost chorvatského pobřeží (členitější najdete v Evropě už jen v Norsku), ale to nejlepší nás ještě čeká.

Také jste jako malí hltali příběhy hrdého náčelníka Apačů a jeho statečného bílého bratra? Krásné lokace pro natáčení našli filmaři nejen na Plitvických jezerech, ale i tady. V bílých horách Velebitu se odehrálo množství legendárních scén, ale i kdyby vám jméno Vinnetou znělo úplně cize, zdejší krajina si vás stejně podmaní.

V Německu po kritice stahují knihy o mladém Vinnetouovi

Celé pohoří je jednou velkou botanickou zahradou a napočítat tu můžete až 50 skalních vrcholů, dosahujících výšky kolem 1 600 m. Nabízí skalní labyrint bizarních tvarů, propasti, i jeskyně, mnohdy ještě neprobádané. My ale míříme náhorní planinou na druhou stranu pohoří směrem k údolí řeky Zrmanja.

Vážně jsme ještě v Chorvatsku? Klidně bych věřila, že jsem se ocitla v srdci amerického středozápadu. A pokud ještě nemáte historek o apačských válečnících dost, zajeďte si do města Starigrad, kde najdete muzeum věnované vzpomínkám na zdejší natáčení. Kromě rekvizit z filmu jsou tu i pokojíky, ve kterých bydleli představitelé hlavních rolí Pierre Brice a Lex Barker.

Netušíte, jak se kdysi těžila sůl a jak se získává moderními metodami? Zamiřte na ostrov Pag. Tady se solí i platilo a ve zdejším muzeu se o tomhle bílém zlatu dozvíte vše. Můžete si ji tu i koupit, což využijte, pažská sůl je totiž pojem. Ptejte se po krystalické nemleté, která je mimořádně bohatá na minerály a mezi gurmány velmi ceněná.

Stejně jako pažský sýr, ten tu také ochutnejte a kupte si i domů, nebudete litovat. Pag je vyhlášený i pro své unikátní krajky, zapsané od roku 2009 na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Obdivovat i nakoupit je můžete v muzeu v centru města Pag. Nejsou levné, ale každá je originál a pro její výrobu je potřeba mnoha hodin trpělivé práce. Samotné město vás zaujme rovnoběžně uspořádanými ulicemi, to kvůli ochraně před větrem zvaným bura, který tu od hor stále vane. Díky němu ale zdejší moře vyniká vysokou salinitou, proto jsou tu pro těžbu soli ideální podmínky.

Na ostrůvku jen kousek od pevniny, se kterou je spojen dvěma můstky, zhruba 16 kilometrů od Zadaru, leží nejstarší osídlené místo v Chorvatsku, historický Nin. Pokud bychom ho chtěli popsat jen dvěma slovy, vystačíme s malý a půvabný. Stopy jeho založení sahají až hluboko do dob před naším letopočtem a jsou také úzce spojené s těžbou soli. Už v 1. století př. n. l. bylo město hlavním sídlem ilyrského kmene Liburnů, později spadlo pod vliv římské říše. Významným strategickým místem bylo až do počátku 17. století n. l., kdy jej Benátčané v obavě, aby jej nedobyli Turci, raději pobořili sami. Většina budov je tedy novodobější, ale přesto tu najdete jednu z nejmenších a nejstarších katedrál na světě nebo sochu svatého biskupa Řehoře (chorvatsky Grgur Ninski), jehož palec prý každému kolemjdoucímu přináší štěstí, tak si nezapomeňte sáhnout.

Nin je známý i pro svou šokoliádu, každoroční soutěž v přípravě naloženého a následně vyuzeného vepřového masa zvaného šokol, které jinde na světě neochutnáte. Nedá se ani koupit, jeho příprava probíhá pouze v kuchyních zdejších rodin a každá má svůj vlastní tajný recept. Základem je vždy sůl, víno a směs koření, především skořice, hřebíček a pepř. Jí se za studena natenko nakrájené a můžu přísahat, že jsem nikdy nic podobného nejedla. Zvláštní, ale moc dobré.

Pokud si chcete ušetřit až zhruba osmi hodinovou cestu autem, můžete zvolit letadlo. Z Prahy léta do Zadaru přímá linka a let trvá asi hodinku a čtvrt. Ceny za zpáteční letenku začínají mimo sezonu na přibližně 1 300 korunách.

V Chorvatsku se od letošního roku platí eurem a ceny vzrostly v porovnání z loňských rokem asi o 10-15 %. Běžné potraviny vycházejí podobně jako u nás, restaurace jsou o něco dražší, zhruba stejně jako v sousední Itálii. Očekává se ale, že během léta ceny ještě porostou.

Ceny za dálnici by měly zůstat na loňské úrovni, změny se očekávají až v roce 2024. Za dálniční známku v Rakousku na 10 dnů zaplatíte 9,90 eur, ve Slovinsku 30 eur za 30denní známku. Díky vstupu Chorvatska do schengenského prostotu lze ale očekávat, že odpadnou fronty na hraničních přechodech a cesta bude plynulejší a rychlejší.

Kvíz pro dovolenkáře: Kde jsou Zlaté Písky a jak se jmenují nejslavnější lázně v Budapešti?