Funguje dítě jako alibi, když chodíte pozdě a jste nešika?

Zvoní vám budík, za okny je tma a vy máte za půl hodinky nakráčet před trenéra do tělocvičny? SMS o probdělé noci s potomkem v náruči je poslána během pěti vteřin a otáčíte se na druhý bok.

Večer partner vrhá smyslné pohledy a s mrkáním mizí ve sprše. Dává jasně najevo, na co má chuť. A vy na „to“ nemáte ani pomyšlení. Házíte šipku do dětského pokoje, berete první dítě, na které narazíte, rychlostí blesku je chumláte pod vaši peřinu, na svůdníka házíte omluvné oči a šeptáte „Měl noční můru!“.

Je vám situace, kdy dítě použijete jako výmluvu, povědomá? Dítě jako argument funguje spolehlivě, ale na vás to moc dobré světlo nevrhá.

Asi nejtypičtější situace, kdy je dítě hojně využíváno k ospravedlnění. Nešlo vzbudit, vztekalo se, pokadilo se až na záda, a tak dále. Chodit pozdě je neslušné a dáváte tím najevo neúctu k protějšku. S dětmi se pojí nepředvídatelné situace, které vám naruší pečlivě naplánovaný den. Ale pravidelnými pozdními příchody s dítětem jen dáváte najevo, že vás mateřství semlelo. Pokud nechcete být postrachem všech setkání, je fajn lépe si organizovat čas a nebrat zpoždění jako samozřejmost.

Každému se někdy stane, že si domluví akci, pak je unavený, bez nálady a přemýšlí, jak se vyvléct a přitom neurazit. Pokud se to ale děje opakovaně, je něco špatně. Vymlouvat se stále na obligátní růst zubů nebo separační úzkost potomka způsobí jediné - ostatní přestanou mít o čas s vámi zájem. Volného času nemáte na rozdávání, řádně se zamyslete u koho je to jen ze slušnosti. Pak nebudete muset dotyčnému lhát, budete se těšit.

Kde se vzalo přesvědčení, že by žena po porodu měla rezignovat na svůj vzhled, není jasné. Ale některé dámy jakoby to uvítaly, vklouzly do vytahaných tepláků a začaly ignorovat zrcadlo. Není nutné časově náročné čančání, vytváření kočičích očí a pobíhání kolem písku na podpatcích. Ale dítě jako argument pro mastné vlasy neprojde. Upravit se i po probdělé noci naopak vlije energii do žil účinněji než litr kávy. A platí, že spokojená máma je základem pro spokojené dítě.

Migrénu bral partner už jako výmluvu a cítil se dotčeně, že jeho potřeby nejsou brány vážně? Pak ale únava po celodenní péči o dítě přece není výmluva, ale holý a nezpochybnitelný fakt. Opravdu? Nejde tu přece o celonoční a každodenní dovádění, nemít vždy chuť na sex je legitimní u obou partnerů. Ale je dobré si občas připomenout, že porodem se žena nestává pouze matkou, stále je i partnerkou.

Některé ženy s tím začnou ve chvíli, kdy objeví dvě čárky na testu, jiné až v šestinedělí. O čem je řeč? Dítě jako výmluva pro zapomínání a omezenou slovní zásobu. Chytré ženy pak samy sebe shazují hláškami o „vykojeném mozku“. Je přirozené, že se na mateřské zúží výběr témat, o kterých jste schopná zasvěceně mluvit, ale proč se hned podceňovat. Ta vzdělaná a vtipná ženská ve vás pořád je. Stačí občas zavřít mama weby a otevřít knížku, udělat si čas pro sebe a strávit jej s dospělými, najít si zajímavý kurz. Ani s dětmi nemusíte trávit čas jen na hřišti nebo v herně, vezměte je na výstavu nebo do divadla.

Hrozí vám práce pozdě do večera nebo otravná služební cesta a vy se vymlouváte na dítě, které musíte vyzvednout z družiny nebo odvézt na zápas. Používat dítě jako důvod v práci je velmi krátkozraké. Potvrzujete tím stereotypní smýšlení o zaměstnancích s rodinami, kteří jsou považováni za méně zapálené a obětavé. A až jednou opravdu budete potřebovat odejít dřív nebo zůstat s nemocným dítětem doma, budou se vás dívat jako na absentéra a netýmového hráče.

Děti sem tam něco rozbijí, poškrábou, ušpiní. Stane se, jsou to přece děti. Ale když to stejné udělá dospělý, hned je za nešiku. Že to není fér? Svádět rozbitou láhev sirupu v obchodě (o kterou jste zavadila kabelkou) nebo spálené sušenky na potomka občas lze, ale pozor až začne mluvit. Nenechá si to líbit a bude to ještě trapnější, než se rovnou přiznat.

Vymlouváte se i vy na dítě? Získejte silnější vůli!