Epiglotitida: Skoro vymýcená smrtelná nemoc hrozí i dospělým

Akutní epiglotitida postihuje nejčastěji malé děti od batolat po předškoláky, nevynechává ale ani dospělé. Dětských pacientů je naštěstí v současnosti mizivé množství, protože očkování proti nejčastějšímu původci nemoci, což je bakterie Haemophilus influenzae typu B, je od roku 2001 součástí hexavakcíny. Smrtelně nebezpečnou chorobu se tak podařilo v Česku téměř zcela vymýtit. I když se zvyšujícím se počtem dětí, které nejsou očkované, se může znovu objevit. A stále hrozí i dospělým.

Téměř vymýcené infekční choroby se vracejí!

Epiglottis neboli hrtanová příklopka je chrupavčitá destička, která při jídle uzavírá vstup do průdušnice, a tím zabraňuje vniku potravy a tekutin do dýchacích cest. Pokud oteče a zvětší se, uzavře dýchací cesty a akutně hrozí udušení. U dětí je velikost příklopky v poměru k velikosti dýchacích cest větší, a proto je u nich výrazně vyšší riziko vzniku vážných problémů. Navíc nemají tak dobře vyvinutou imunitu, aby se nákaze mohli účinně bránit.

Epiglotitida začíná podobně jako jiné nemoci horních cest dýchacích, tedy silnou bolestí v krku, pod ušima, teplotou a kašlem. Později, když začne příklopka otékat, se objeví charakteristické chrčení a dušnost, z úst vytékají sliny, protože je nelze polknout. Nemocný je velmi unavený a má horečku. Rozhodně ale nepomůže položit ho do postele, úlevou mu naopak je poloha vsedě, v lehkém předklonu. Při vodorovné poloze se totiž dýchací cesty ještě více uzavřou a zvýší se riziko dušení! Rozhodně nespoléhejte na domácí léčbu a ihned volejte na číslo 155.

Jedná se o kapénkovou infekci a inkubační doba je jen několik dní. Do akutního stavu, při kterém hrozí udušení, se nemocný dostane během pár hodin od prvních příznaků. Zkušenému lékaři k diagnóze stačí obvykle jen pohled zrcátkem do krku, potvrdit ji může výtěr, ale obvykle to není třeba. Pacienti bývají na jednotce intenzivní péče – často je nutné je intubovat, aby se neudusili. Nemoc se léčí antibiotiky do žíly a případně kortikoidy, které sníží otok.

Díky očkování nemoc mezi dětmi téměř vymizela, a proto na ni lékaři dnes už tolik nemyslí. Takže když se výjimečně objeví (třeba u neočkovaného dítěte či dospělého), může dojít k nesprávnému nebo opožděnému rozpoznání, případně k záměně za akutní laryngitidu. Jak už bylo řečeno, při podezření na epiglotitidu je třeba vždy držet pacienta vsedě, v lehkém předklonu a v klidu a nenutit ho si lehat – a to ani v sanitce!

Nemoci lze předejít očkováním, které se provádí v rámci hexavakcíny v 9. týdnu věku dítěte. Následuje další dávka v odstupu nejméně dvou měsíců a přeočkování mezi 11.–13. měsícem věku.

I zdánlivě banální dětské nemoci můžou skončit fatálně!