Bušení srdce při cvičení: Kdy je to normální a kdy zpozornět

V klidovém stavu vykoná srdce asi 50 až 100 tepů za minutu. Když se dostanete do vyššího tempa, nároky organismu na přívod krve, kyslíku a energie se zvýší, a srdce proto pumpuje rychleji – tedy začne výrazněji bušit.

Klidový i aktuální počet tepů za minutu podmiňuje řada faktorů, jako je genetika, pohlaví, věk, psychika, fyzická kondice, držení těla, nadmořská výška, teplota nebo (ne)kuřáctví. „Dá se říct, že srdeční frekvence, tedy počet tepů za minutu, je jedním z ukazatelů, jak srdce funguje a jakou kondici máte, a také intenzity aktivity, kterou provádíte,“ říká profesor Petr Toušek z Kardiologické kliniky FN KV.

Jak dosáhnout ideální tepové frekvence?

Když sportujete, srdce musí pumpovat do pracujících svalů víc okysličené krve, proto se zvedne počet dechů i srdečních úderů a vy se zadýcháte. Může tu být riziko, když to přeženete?

Nejvyšší tepová frekvence, jíž může srdce během sportu bezpečně dosáhnout, je u každého jiná a mění se s věkem. Její přibližná hodnota se dá snadno vypočítat podle vzorce 220 (muži) nebo 210 (ženy) minus věk a lze ji hlídat s pomocí sporttesterů nebo chytrých hodinek. Pokud totiž tepovka dosahuje vyšších hodnot, srdce se přetěžuje. Například obézní lidé, kteří nejsou zvyklí sportovat, by měli začínat velmi pomalu a dávkovat zátěž postupně. Jestliže to přeženou, může být snaha o získání kondice kontraproduktivní a vystavit srdce vyššímu riziku selhání.

Když zátěž vyvolávající vysokou tepovou frekvenci trvá delší dobu, můžete začít lapat po dechu, být dušní, sípat, kašlat a cítit únavu až nevolnost. Může vás i mírně svírat nebo bolet na hrudi. To se ale časem srovná a vy se začnete cítit lépe – právě překonáváním těchto stavů zvyšujete odolnost srdce, plic i kondici.

„Sportovci tento okamžik nazývají chytnutím druhého dechu a je to chvíle přechodu na ekonomičtější látkovou přeměnu,“ vysvětluje profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství na LF MU v Brně. Tento pověstný druhý dech se netýká jen sportovců, ale může potkat každého: samozřejmě v souladu s jeho kondicí, respektive u každého přijde jindy – u netrénovaných dříve, u trénovaných později.

Kdy je tedy třeba zpozornět, když je vlastně v pořádku, že je vám při zvýšeném výkonu trochu špatně? Třeba sportovci s neodhalenou srdeční vadou připisují potíže, které by na ni mohly upozornit, právě nepohodlí při sportovním výkonu, a proto jim častěji hrozí náhlé selhání srce.

Ani běhání půlmaratonů nebo maratonů nemusí představovat nic zdravého, i když se to dnes nosí: srdce, které není dlouhodobě zvyklé na takovou zátěž, to prostě nemusí zvládat, k tomu se přidá celkové vyčerpání organismu… Proto není poškozené srdce po maratonu nijak vzácné. Většina profesionálních trenérů se shodne, že amatérskému běžci nejlépe sedne závod do 10 km. Delší běhy vyžadují systematickou přípravu a dlouhodobý sofistikovaný trénink.

Co se děje se srdcem při maratonu?

Co tedy hlídat? Po ukončení aktivity nebo stabilizaci tempa by se srdce mělo postupně uklidnit, do normálu by se měl vrátit i dech. Obvyklé není, pokud srdce silně buší i v klidu a děje se vám to často. Varovná je i extrémní dušnost, nepravidelné tepání a pocity tlaku v hlavě nebo přetrvávající nevolnost. Na vině by mohla být arytmie nebo slabost srdce, která by časem mohla vyústit v jeho selhání.

Pozor si dávejte i na otoky kotníků: jestliže se začaly záhadně objevovat poté, co jste se pustili do nějakého sportu, může to znamenat, že srdce nezvládá plně pumpovat krev a volá o pomoc. Jestli vás něco z toho trápí, měli byste se poradit s lékařem, který zkontroluje, jak na tom vaše srdce je.

Srdeční selhání hrozí po čtyřicítce každému pátému člověku!