Potravinová alergie je nebezpečná, intolerance spíš nepříjemná. Jak poznat, co trápí právě vás

I když se o negativní reakci organismu na nějakou část jídelníčku často mluví jako o alergii, může jít také o intoleranci. Příznaky potíží mohou být sice někdy podobné, ale mají zcela jiné příčiny. Ovšem základ léčby je vždy stejný: vynechat složku potravy, která potíže způsobuje!

Potravinová alergie je přecitlivělost imunitního systému na látky obsažené ve stravě, může vyvolat řadu reakcí a přímo ohrozit na životě. „Potíže se dostaví většinou bezprostředně po jídle, nejpozději do dvou hodin,“ říká Radka Šedivá z ambulance alergologie a imunologie Synlab.

Intoleranci (= nesnášenlivost) provázejí méně výrazné příznaky, které přijdou do pár hodin po jídle, výjimečně i po dnech, nebo dokonce týdnech (a už jen těžko si je spojíte s konkrétní složkou potravy). Většinou se jedná o metabolickou poruchu, kdy tělo není schopno strávit nějakou látku, což vede především k problémům se zažíváním, ale ne k bezprostřednímu ohrožení života.

Nesnášenlivost se projevuje hlavně zažívacími obtížemi, jako je zácpa nebo průjem, bolesti břicha, nevolnost, zvracení a nadýmání. Většinou je to spíš hodně nepříjemné než nebezpečné. Ovšem ve vážnějších případech může intolerance vyčerpávat celý organismus: provází ji únava, hubnutí, chudokrevnost, bolest hlavy, řídnutí kostí a poškození nervového systému, deprese, u dětí umí zpomalit růst a způsobit vyšší kazivost zubů. Závažné následky se týkají především celiakie.

Neléčená celiakie může způsobit i rakovinu!

Že jste na něco alergičtí, zjistíte rychle po jídle podle svědění v ústech a na jazyku, otoku rtů a škrábání v krku či chrapotu. Přidat se může vodnatá rýma, citlivé spojivky, bolest hlavy, kašel a dušnost. Alergii někdy provázejí i kožní obtíže (vyrážka, zčervenání), průjem do dvou hodin po jídle, bušení srdce, arytmie, nízký tlak a mdloby. A bohužel hrozí i smrtelně nebezpečný anafylaktický šok. Reakci nevyvolává jen konzumace, ale stačí na konkrétní potraviny jen sáhnout a vadit mohou i výpary.

Zvláštní kapitolu představuje anafylaxe navozená fyzickou námahou a cvičením. Nastupuje jednu až tři hodiny po konzumaci rizikové potraviny, pokud v té době začnete intenzivně cvičit. Začíná asi po čtvrthodině aktivity svěděním rukou, brněním a mravenčením, přechází do dušnosti, návalů horka, bolestí břicha a může mít až fatální následky.

Nejčastěji vzniká po konzumaci pšenice a měkkýšů či korýšů, ale někdy i po jiných alergenech. Pokud vám dělají problémy některé potraviny, nejezte čtyři hodiny před fyzickou zátěží.

Alergie a intolerance mívají genetickou příčinu – dědí se sklony k potížím a o tom, zda a v jaké míře se projeví, rozhodují další faktory. Problémy s nesnášenlivostí se mohou objevit třeba při zánětlivém onemocnění střev, přechodně po užívání antibiotik a někdy se mluví i o vlivu přejídání, které nutí tělo k produkci velkého množství trávicích enzymů, což organismus nemusí postupem času zvládat.

Alergii i intoleranci lze odhalit krevním testem. „Umožňuje zjistit jednotlivé alergeny, rozlišit primární a zkřížené alergie a především odhadnout závažnost reakce i další vývoj onemocnění,“ říká lékařka. Příznaky mohou být tak podobné, že jen testy odhalí, zda jde o následek alergie, nebo intolerance: nejčastěji se to zaměňuje u lepku a mléka (tedy, kdy jde o alergii na mléčnou bílkovinu kasein, nebo nesnášenlivost mléčného cukru laktóza).

Co patří mezi nejčastější alergeny? Kravské mléko, arašídy, vejce, ořechy, ryby, korýši, sója a pšenice. „Opravdu pozor na ořechy, někdy stačí sníst pár kousků a dostaví se anafylaktický šok! “ varuje fitness trenér a výživový specialista Vladimír Koukal.

Nejběžnější intolerance se týká lepku a laktózy. Při nesnášenlivosti laktózy mnoho lidí zařadí rostlinné náhražky mléka, ale alergici by to neměli dělat bez rozmyslu. „Vyrábějí se ze surovin, které mají vysoký alergenní potenciál: například z obilnin, ořechů a sóji,“ varuje inženýrka Dana Gabrovská, výzkumnice z Potravinářské komory ČR.

Víte, že potravinovou alergii mohou mít i psi?