Článek
Dceři je 23 let, přítele má od svých 18 let. Člověk by řekl docela dlouhá doba, to musí být skvěle doplňující se páreček. Opak je však pravdou. Není to tak dlouho, co se přestěhovali do bytu ve stejné ulici, jako bydlím já. Vždycky jsem jejího partnera považovala za dobrého muže do života. Byl velmi ochotný, komunikativní a nebyl to žádný morous. Chodili spolu do kina, na večeře, prostě taková ta krásná romantika.
Je pravda, že jsem ho znala spíše z rodinných akcí nebo slavnostních večerů. Byl takový elegantní a pozorný. Líbil se mi do doby, než jsem ho začala vídat každý den. Dcera totiž studuje VŠ a domů jezdí většinou na víkendy nebo sem tam v týdnu. Ani vlastně neví, co se u ní doma děje. Když jsem jí říkala svůj názor, jen jsem tím zhoršila vztah mezi námi, proto se k tomu raději nevyjadřuji.
On totiž když ji nemá vedle sebe, ani mě nepozdraví. Domů chodí většinou pozdě večer anebo slyším hluk z balkonu, kde pořádá jen samé akce a party. Dcera jako by to vše přehlížela nebo dělala, že o ničem neví. Udělal z ní domácí puťku, která poslouchá na slovo a jen přikyvuje. Vždy to bylo děvče s vlastním názorem a nic si nenechala líbit. On ji však změnil. Nikdy mu neřekne něco, co by se mu nelíbilo. Myslí si, že nejspíš časem vyspěje, ale tomu já nevěřím.
Ráda bych už viděla nějakého vnoučka či vnučku, ale nedovedu si představit, jak by je takovýto muž mohl vychovat, když sám to zatím nemá v hlavě srovnané. Proto dceři přeji takového přítele, kterého bude milovat a hlavně on bude milovat ji.
A jakého hrozného manžela nebo manželku si vybraly vaše děti? Pojďte nám o tom poreferovat na info@prozeny.cz a vyhrát 500 korun.
