Článek
Už odmala jsem si připadala trochu odstrkovaná, protože se moje starší sestra bavila více s mojí sestřenicí, možná proto, že si byly tak blízké a byly i stejně staré. Moje sestra měla krásné blonďaté delší vlasy a sestřenka nosila krátké zrzavé. Když slavily v létě své asi 14. narozeniny, dostala sestra od taťky nádherné spony do vlasů, sestřenka jí je záviděla, a tak přemluvila moji sestru, aby se nechala ostříhat. Ta se jejímu naléhání podvolila a přišla domů s krátkými (amatérsky) ostříhanými vlasy. Dostala za to pořádný výprask a bylo jí pak moc líto, že se svých krásných blond zbavila.
Jako dítě ale nic na chování své „nejlepší" kamarádky samozřejmě nic nezpozorovala a ani jí nic nepřikládala za vinu. O to více se spálila, když byla trochu starší. Většinou se jí nedařilo ve vztazích, zatímco sestřenka si našla asi o 20 let staršího přítele a žila s ním vcelku spokojeně. Až po čase se i mé sestře (ve 20 letech) dostal do cesty velice příjemný mladík. Nepamatuju si, že by byla kdy s někým tak šťastná jako tehdy s ním. Úplně ožila, celá se rozzářila, když o něm mluvila. Byl to krásný osmadvacetiletý kluk a ona se jednoho dne vydala k sestřence, aby jí svého drahého představila. Ale čekalo jí překvapení, od sestřenky si místo milého přijetí vysloužil sestřin přítel poznámku: „Ty jo, ty jsi nějakej starej, ne? Podívej se na ty šediny!"
Sestře to zlomilo srdce. S přítelem zůstala samozřejmě dál, ale už věděla, že pokud se bude dál nejvíce kamarádit se svou sestřenicí, doplatí na to.
Od té doby přilnula více ke kamarádce, se kterou se již stýkala dříve a jejich kamarádský vztah se prohloubil natolik, že si svěřovaly i svá důvěrná tajemství. Tato kamarádka byla velice příjemná, se smyslem pro humor. Shodou okolností byla moje sestra tehdy opět sama a její kamarádka již několik let ve vztahu se starším přítelem. Holky se tedy domluvily a jely spolu v létě na dovolenou. Kamarádčin přítel je přijel jednoho dne navštívit, trochu více se pilo a kamarádka ztropila hysterickou scénu, že jí moje sestra chce jejího přítele přebrat. Sebrala se, sbalila si své věci a asi o týden dřív z dovolené ujela a nechala tam mou sestru samotnou. Nikdy se jí za tohle chování neomluvila.
Po těch všech zklamáních, které na mou sestru hluboce zapůsobily, jsme si teď blíže jako sourozenci, a pokud má některá z nás nějaké trápení, svěřujeme se navzájem, protože víme, že držíme spolu a nic na sebe nevyzradíme.
Bohužel, kamarádství je někdy to nejlepší, co může člověk mít, ale na druhou stranu, také to nejhorší, co může člověka potkat.
Nové Téma týdne je: Jídlo prostě miluji! Nedokážete se bez něj obejít? Co všechno jste schopné pro jídlo podstoupit a vytrpět? Jak vám jídlo ovlivnilo život? Dokázaly jste se ho díky něčemu přece jen vzdát? Své příběhy pište na info@prozeny.cz.
