Článek
Dceru, která byla vždy šikovné, chytré a dle mého přesvědčení i zásadové dítě, přijali na vysněnou střední školu, která však byla vzdálená 250 km od domova. Dostala tedy naši důvěru a nastoupila do školy a na internát.
V pololetí se zamilovala, zapadla do party a najednou bylo naše dítě k nepoznání. S rodiči nehodlala debatovat, potřebovala hlavně peníze, všichni - celá rodina i babičky - se jí snažili přilepšit, aby si holka užívala, ale já jako matka (která byla podle ní úplně nemožná, měla jen požadavky a nechtěla ji nechat žít dle svého) jen nevěřícně koukala, jak se moje holčička mění před očima.
Ve škole došlo na pětky (z premiantky se stal propadlík ze čtyř předmětů), desítky neomluvených hodin, porušování internátního řádu, alkohol. Domluvy nepomáhaly a ten rok mě připravil o 10 let života. Při jedné akci se svojí super partou se stalo, že se jeden z chlapců přiotrávil alkoholem. Všichni se smáli a filmovali si ho na mobil, ale když zůstal ležet bezvládně na zemi, tak utekli.
Dcera zůstala. Zavolala jeho rodičům, kteří ho odvezli do nemocnice, a najednou si uvědomila, že měla strach o život toho člověka a nebylo jí jedno, že parta ho nechala napospas osudu. Snad poprvé pocítila, co znamená síla zázemí rodiny a zodpovědnost.
Zvolili jsme tehdy po rodinné poradě jedinou možnost, a to stáhnutí dcery z prestižní školy, omezení financí a nastolení pevných pravidel. Další rok byl pro nás rodiče krutý. Slzy a výčitky byly na denním pořádku, citové vydírání a vyhrožování útěkem... Nejhorší bylo vydržet neomlouvat prohřešky a dohlížet přísně na dodržování pravidel. Zvládli jsme to, dnes máme doma opět výbornou studentku, která si nese za svůj život a budoucnost plnou odpovědnost.
Máte podobnou zkušenost? Nebo máte dítě, které nejde zkrotit žádnou metodou a nevíte si s ním rady? Napište nám svůj příběh na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun.
