Článek
Milujete se, je vám spolu dobře, přesto občas vypustíte z úst něco, co toho druhého může zamrzet. A pokud se trefíte do citlivého místa, může to vašeho partnera velmi zranit. A jestli takhle „ujíždíte“ častěji, zaděláváte si na velký problém…
Tohle bolí muže!
Obecně jsou lidé hákliví v oblastech, které pro ně mají nezdravě velký význam nebo jsou v nich slabí a jsou si toho vědomi. „Konkrétně muži nejvíce trpí, pokud je žena srovnává s úspěšnějšími muži. Také jsou samozřejmě citliví na oblast pracovního a finančního úspěchu,“ říká kouč partnerských vztahů Lenka Černá z portálu Mujvztah.cz. Následující věty nebo jejich obdoby svým mužům proto dámy raději neříkejte!
- Proč jsem si tě jenom brala, připomeň mi to, prosím! – Ukazujete tím, že jste se špatně rozhodla, vybrala si nevhodného partnera. No koho by se tohle nedotklo?!
- Já byla tak mladá, všechno jsem měla před sebou, a koukej, jak jsem s tebou dopadla – To je snad ještě těžší kalibr než první věta. Opět dáváte najevo nespokojenost s partnerem, ale navíc mu sdělujete, že se s ním máte hůř než bez něj. To vážně zabolí!
- Rozpadá se nám auto, děti nikdy neviděly moře, ale ty si o zvýšení platu samozřejmě neřekneš – V překladu to znamená „Nejsi schopen se postarat o rodinu, trpíme nouzí, a navíc jsi srab a nedokážeš si prosadit, co ti náleží". V tu chvíli se muž skutečně příliš mužně necítí.
- Říkala mi Jarka, že jejího Tondu zase povýšili. No jo no, ty sice pořád nic, ale třeba se dočkáš – Jako kdybyste sypaly sůl do otevřené rány. Tonda je sice o dost schopnější, ale vy už jste si zvykla, že máte doma troubu. Přesně tohle jste svému partnerovi řekla.
Důvod, proč jsou muži tolik citliví na oblast peněz a kariéry, je jednoduchý. „Jsou tak po staletí vychováváni. Mají zajistit rodinu a mají být ti dominantní. Pokud svou funkci úspěšného a zajištěného neplní, mají z toho nepříjemné myšlenky,“ vysvětluje Lenka Černá.
Tohle ženě neříkejte!
Naopak něžné pohlaví není úspěchem v práci a penězi tolik ovlivněno. Ženy jsou citlivé především na svůj vzhled, ale důvod je stejný jako u mužů. „Máme být hezké, máme umět dobře vařit, starat se o domácnost, a nyní bychom už také měly být chytré. Každá žena je tak háklivá na nejapné poznámky týkající se vzhledu, postavy a také toho, jak a co uvaří, zda je dobrou mámou a podobně,“ vyjmenovává Lenka Černá s tím, že v poslední době ženy zajímá i to, zda jsou stejně, nebo méně úspěšné (schopné) jako muži.
Tak se nedivte, že po následujících větách se žádná žena rozhodně dobře cítit nebude:
- Tomu nerozumíš, to se tě netýká – Muž tím ženě říká, že on je ten chytřejší. Že její mozek na danou věc nestačí, ale jeho to zvládá s přehledem. Snižuje tím své partnerce sebevědomí a ubližuje jí.
- Bože, chováš se jako tvoje matka! – Tahle věta zraňuje dvojnásob. V prvé řadě muž urazil partnerčinu matku, tedy někoho, koho jeho žena miluje. V druhé řadě pak využívá toho, že tchyně má nějaké nedostatky, o nichž její dcera ví a chce se jich v životě vyvarovat.
- Nepřibrala jsi? Ty šaty jsou ti těsnější, zdá se mi – Tak tohle je dost odvážná věta. Muž ženě cinká na nepříjemné emoce v oblasti vzhledu, který je pro ni důležitý. Ženy se chtějí svým mužům líbit a tahle věta naznačuje, že to tak být nemusí, a navíc se vynořuje obava z toho, že přijde sokyně, která bude hubenější, hezčí, prsatější a podobně.
Pozor na to, kazíte si pohodu
Přestože jsou předešlé věty možná trochu nadnesené, přemýšlejte, co svému partnerovi či partnerce říkáte. Vážně můžete ubližovat a z dlouhodobého hlediska to může skončit katastrofálně. „Lidé by se spolu měli cítit dobře. Kritika samozřejmě do vztahu patří, ale měla by mít zdravý motiv a měla by být pronášena citlivě,“ vysvětluje Lenka Černá. Pokud chcete toho druhého jemnou kritikou někam posunout, je to v pořádku. Bohužel většinou kritizujeme v afektu a ze zcela špatných důvodů. „Chceme ve vzteku tomu druhému ublížit, dokázat si vlastní hodnoty, předvést se před kamarády a podobně. V takovém případě kritika jen a jen ublíží, nikdy nepomůže,“ dodává Lenka Černá.
Podle ní je základem všeho zpětná vazba. Jen tak si ten, co útočí či kritizuje, má šanci uvědomit, že vlastně ubližuje? Řekněte si navzájem, které věty vás zraňují a proč. Napište je na kus papíru a slibte si, že už je nikdy nevypustíte z úst.
A když se vám to nepodaří dodržet, vždy se ptejte „proč to říkám?“, „Jaký je cíl téhle věty?“
Vzájemná upřímnost, upřímnost k sobě samému a umění spolu mluvit jsou jednoduše základem fungujícího vztahu. A v tom si partneři vzájemně neubližují!
A co vy? Vyletí vám občas z úst něco, co vašeho partnera zraní? Zapojte se do diskuse pod článkem.