Bláto v předsíni? Už ne!

Udržet podlahu kolem vchodových dveří čistou zase není tak obtížné, jak se může zdát. Jednoduchá rada zní: nechme co nejvíce špíny venku před domem, tam ji uklidí déšť.

Přitom aby si člověk očistil z bot co největší množství špíny, měl by projít třemi zónami. První rohož, která se většinou nachází venku, odstraní z bot hrubé nečistoty a kameny. Jemnější středová rohož před dveřmi pohltí zem a písek. Do zádveří či předsíně jsou určeny textilní rohože. Na těch se boty zbaví jemných nečistot, jako je například prach. Zároveň do sebe nasáknou vlhkost. Tento systém si ale většinou mohou dovolit jen majitelé rodinných domů. Venkovní a vnitřní rohožka by však měly být samozřejmostí i v panelovém domě.

I když budeme předpokládat, že naše děti a drahé polovičky pochopí, v čem spočívá systém rohožek a k čemu před dveřmi slouží, přesto se do bytu špína na botách nanosí. Proto je třeba přímo za dveřmi vytvořit takzvanou špinavou zónu. Co to je? V podstatě nám k tomu stačí velká rohož a vedle ní botník nebo prostor na špinavé boty. Pokud je odložíme hned tady, bahno dál nerozneseme.

Jestliže umístíme botník třeba tři metry od dveří, už riskujeme to, že při přenášení bot z nich bude špína odpadávat a že si - samozřejmě v naší nepřítomnosti - někdo z rodiny zjednoduší situaci a bude se zouvat až u něj a při tom našlape.

Přitom vytvořit takzvanou špinavou zónu už není nijak složité, v obchodech se dá vybrat spousta rohoží z různých materiálů a také v mnoha velikostech. Ovšem jedné možnosti bychom se měli vyvarovat – a to, že před dveře dáme kus starého koberce. Ten ale rohož nenahradí. Všechny rohožky, i ty, co na první pohled vypadají jako koberec, by totiž měly mít speciální podklad, který nepropustí vodu. Pod obyčejným kobercem se nejen drží špína, ale bude-li neustále mokrý, objeví se zde i plíseň.

Hned za vstupními dveřmi by měl být umístěný nejen botník, ale i věšák na svrchníky návštěv nebo naše mokré kabáty a deštníky. Pokud přijdeme mokří ven a poneseme deštník uschnout do koupelny, bude nám z něj kapat voda a nakonec nám nezbude než celou chodbu vytřít.

Pozor také, když plánujeme věšák na kabáty umístit nad botník, což bývá vzhledem k miniaturním rozměrům předsíní dost běžné. Volit bychom měli raději uzavřený botník, protože jinak nám bude voda z oblečení kapat rovnou do bot!

Bohužel v některých jak starších panelákových bytech, tak i novostavbách jsou hned za vchodovými dveřmi umístěné dveře na záchod nebo do obývacího pokoje či kuchyně. Tady špinavou zónu nevytvoříme a pravidelně si třeba při nočním courání na záchod bez přezůvek našlapeme nohy. Pokud tedy nejsme ochotni pro blaho rodiny vytírat podlahu každý den, je dobré špinavou zónu přesunout raději hned před dveře a zouvat se tam.

Nejen na nás, ale především na volném místě a také zabezpečení před zloději záleží, jestli na veřejnou chodbu umístíme i botník, nebo ne. Botníky na chodbách jsou sice praktické, ale nikoli krásné. Ovšem pokud bychom se domluvili se sousedy a zvolili minimálně na patře všichni stejný typ, tolik to vadit nebude. Samozřejmě jistější je naučit rodinu, aby si vzala boty do ruky a uklidila je do botníku v bytě.