Už myslíte na topení? Co jste nevěděli o tom podlahovém!

Pokud jste se stále nerozhodli, zda je toto řešení pro vás vhodné či nikoli, možná vám leccos objasní následující řádky.

Porovnáme-li jiné typy vytápění místnosti, kdy dosahuje rozdíl teplot vzduchu mezi podlahou a stropem až 8 °C, podlahové vytápění zaručuje v místnosti téměř stálou a nekolísavou teplotu vzduchu, a to v celém prostoru. Teplá podlaha ohřívá nejen vzduch, ale i spodní část stěn, které pak naakumulované teplo také sálají do prostoru. Podlahové topení doporučují odborníci do všech místností kromě dětského pokoje. Malým dětem totiž hrozí riziko alergií z prachu, který se u teplé podlahy přece jen drží ve vyšší koncentraci.

Ideální krytina pro podlahové vytápění je taková, jejíž materiál klade nejmenší tepelný odpor, a teplo jím tedy nejsnáze projde. Hodnota tepelného odporu udává propustnost toho kterého materiálu a možnost přenosu tepla do místnosti. Čím menší je tepelný odpor krytiny, tím rychleji se teplo z topného systému k vám do místnosti dostane.

Lepší přenos tepla bývá u podlah pevně spojených s podložím a také tam, kde nevznikají vzduchové vrstvy fungující jako izolant. Z hlediska propustnosti i vodivosti tepla je na tom asi nejlépe keramická dlažba, následují podlahy z PVC a přírodního linolea, dále pak podlahy laminátové a nakonec dřevěné. O poznání lépe jsou na tom vícevrstvé dřevěné podlahy, kde je díky vrstvení do kříže zaručena větší stabilita krytiny vůči působení tepla, tedy vůči vysychání a kroucení podlahy.

„U dřevěných podlah vybírejte spíše z vícevrstvých krytin, které jsou vůči působení tepla odolnější než krytiny z masivu a nehrozí u nich riziko sesychání a praskání. Ne všechny dřeviny jsou však pro použití v kombinaci s podlahovým vytápěním ideální, především jde o jasan a buk," říká Radomír Shromáždil, obchodní ředitel společnosti Kratochvíl parket profi, s.r.o.

Používáte-li podlahové vytápění poprvé, a to nejen nově instalované, ale i již funkční systém před započetím každé topné sezony, je nutno si uvědomit, že u každé podlahové krytiny by měl být teplotní náběh pozvolný. Stejně důležité je ohlídat, aby při provozu nedocházelo k překročení maximální povolené teploty, což by mohlo poškodit krytinu, zejména pak dřevěnou.

„Bezproblémovým materiálem pro podlahové topení je slinutá nebo hutná keramická dlažba, jejíž vodivost zaručí téměř ideální rozložení teploty po celé ploše podlahy, a navíc je odolná a nenáročná na údržbu,“ radí Pavla Nováková ze společnosti Lasselsberger, a.s.

Vždy je nutné dodržovat parametry, jako je maximální teplota na povrchu podlahové krytiny, která by neměla překročit 27 °C. Aby nedošlo k poškození, musí být podlaha vytápěna jako celek, výjimkou jsou pouze místa překrytá nábytkem nebo třeba kuchyňskou linkou. Zakryté úseky podlahy brání cirkulaci vzduchu a podlaha by se v těchto místech mohla přehřívat.

Podlahové topné systémy se vyrábí buď na bázi vodního média, nebo jako elektrické. U vodních se v soustavě používá otopná voda s nižší teplotou než v ostatních topných soustavách. Je tedy možno využívat i nízkoteplotní tepelné zdroje, což ušetří vaše náklady na provoz vytápění domu. Pozdější náklady ušetří už dobře vypracovaný návrh podlahového vytápění, který zohlední všechna specifika interiéru. Většinu nákladů spolykají stavební práce, pořízení kvalitní tepelné izolace a samotná konstrukce podlahy.

A co vy? Máte s podlahovým topením vlastní zkušenosti? Dejte vědět ostatním v diskuzi pod článkem!