Článek
V osmnácti jsem měla pocit, že jsem pochytila všechnu moudrost světa, a s rodiči měla jeden konflikt za druhým. Neustálé řeči typu Dokud bydlíš pod naší střechou nebo Dokud tě živíme….
Rozhodla jsem se, že by vůbec nebylo marné pod jejich střechou nebydlet a nebýt na nich ani finančně závislá. Věděla jsem, že jsem hezká, a vždycky mi lichotilo, když se za mnou muži otáčeli. A tak jsem to zkusila. Inzerátů hledajících tanečnice a společnice bývají plné noviny, a tak jsem se domluvila hned s prvním majitelem klubu, na jehož inzerát jsem se ozvala.
Atmosféra tam mě nadchla stejně tak odměna, provizi jsem dokonce měla mít z jeho i ze své útraty na baru. I když jsem jej ujišťovala, že rozhodně nepůjdu s pány na pokoj, pro jistotu mi řekl, že si to kdykoli můžu rozmyslet, a sdělil částku, kterou bych v takovém případě dostala za hodinu.
Přišla desátá hodina a klub se rozjel. Dívek tam bylo asi dvanáct a ani jedna z nich nebyla nadšená mou přítomností a najevo to dávaly tím, že mě ignorovaly. Kolem druhé hodiny v noci dorazila partička tří mužů. Poručili si pití a my šly konečně na věc. Nejprve jsme se měly představit, každá tedy u tyče předvedla pár ladných pohybů a vysílala k mužům smyslné pohledy. Pak jsme jen čekaly, kterou z nás si vybere. V ten moment jsem úplně zapomněla na přesvědčení, že žádný odchod na pokoj nebude, a napjatě čekala, zda budu já ta vyvolená. Pánové si dali ještě pivo a odešli, aniž by si kteroukoli z nás vybrali.
I jako společnice jste vlastně na prodejFoto: Thinkstock
Ten den už nepřišel nikdo. Dlouho jsem uvažovala, zda má tohle smysl, ale rozhodla jsem se ještě pro jednu šanci a šla do klubu i v sobotu.
A pak přišel postarší muž, cizinec. Přeběhl pohledem osazenstvo, zadíval se na mě a měl vybráno. A já se nechala vést po schodech s lahví šampusu nahoru na pokoj. Nebylo to tak hrozné, jak jsem se bála, protože po pár minutách bylo po všem. U srdce mě hřála představa, že mám snadno vydělané peníze, ale návrat zpět byl otřesný.
Dole seděli cizinci, několik dívek tančilo striptýz a pánové si vzájemně ukazovali na jejich prsa, zadky. Boj mezi dívkami byl šílený, každá chtěla na plac doufajíc, že právě ona půjde na pokoj. A pak se pánové sebrali a odešli. Bez dívek.
Hned ráno jsem se sbalila definitivně a dodnes se za to stydím a modlím se, aby se to nikdy nikdo nedozvěděl. Jsem ráda, že jsem v tom nepokračovala, protože bych zřejmě skončila jako ty dívky, a to jsem rozhodně nechtěla. Stihla jsem ještě včas zařadit zpátečku, než bych klesla na úplné dno.
Máte podobnou zkušenost? Živíte se nebo vás někdy živilo tělo a berete to jako běžnou součást svého života? Hryže vás někdy svědomí? Pojďte nám o tom napsat na info@prozeny.cz a vyhrát 500 korun.
