Článek
Sacharidy jsou skoro ve všem, co vám přijde na talíř – od bonbonů a dortů až po jogurty, rohlíky, brambory, fazole nebo jablka. Nejsou ale všechny stejné. Jednotlivé druhy se liší svými vlastnostmi, ale také účinky na metabolismus. Vědět o tom něco víc se vážně může hodit!
Sacharidy, nebo uhlovodany?
Z chemického hlediska jsou sacharidy organické sloučeniny, jak přírodního původu, tak i syntetické. Ve starší nebo přeložené literatuře se můžete setkat i s názvy uhlovodany nebo glycidy – ty se dnes už nepoužívají, je to ale totéž. Sacharidy jsou zdrojem okamžité i zásobní energie a patří mezi ně také skupina látek, označovaných jako vláknina (více o druzích vlákniny si přečtěte tady).
Jaké sacharidy tedy existují?
Monosacharidy: zdroj rychlé energie
Právě na ně se musí rozložit všechny složitější sacharidy, aby je tělo mohlo využít. Vstřebávají se střevní stěnou přímo do krevního oběhu; to je předurčuje stát se rychlým zdrojem energie při náročných fyzických, ale i duševních výkonech.
Mezi monosacharidy patří především glukóza a fruktóza. Fruktózu, takzvaný ovocný cukr, obsahuje nejen ovoce, ale také třeba obilí nebo červená řepa. Přírodní glukózu lze získat například z medu nebo z hroznového vína, prodává se ale i ve formě prášku (Glukopur) či bonbonů (hroznový cukr). Je také součástí energetických a iontových nápojů pro sportovce.
Disacharidy: cukr, jak ho znáte
Velkou část sacharidů, které se vyskytují ve vašem jídelníčku, najdete v této skupině. Jejich molekuly jsou tvořeny dvěma jednotkami monosacharidů (odtud název). Abyste je mohli strávit, musí se nejdřív rozštěpit. Určitě dobře znáte především sacharózu – jejím zdrojem je řepný a třtinový cukr. Kostka cukru, kterou si hodíte do kávy, spadá tedy do této kategorie, stejně jako běžné cukrovinky.
Patří sem i mléčný cukr, laktóza, která se nachází v mléku a mléčných výrobcích. Pokud má člověk nedostatek enzymu, potřebného k jejímu trávení, má potíže s nadýmáním, průjmem a dalšími projevy nesnášenlivosti mléka. Posledním členem skupiny je maltóza (sladový cukr). Je obsažena v klíčících zrnech ječmene a v pivu.
Polysacharidy: těstoviny i zelenina
Jsou tvořeny mnoha spojenými molekulami monosacharidů. Slouží buď jako zásoba energie u rostlin (škroby), nebo jako stavební materiál (celulóza a pektiny). Zdrojem škrobu jsou kořeny, plody a semena rostlin. Na váš stůl se dostává především v podobě výrobků z obilí (pečiva a těstovin), ale i luštěnin, brambor, rýže a zeleniny.
„Tento druh sacharidů nechutná sladce, a tak si lidé neuvědomují, že štěpením sacharidů z brambor nebo rýže vzniká glukóza, která má stejné účinky jako glukóza z bílého cukru,“ upozorňuje doktorka Iva Málková, zakladatelka společnosti STOB.
Celulóza a pektiny patří do skupiny látek, souhrnně nazývané vláknina. Vláknina je nestravitelná, jako jediná ze sacharidů se tedy neštěpí na glukózu a není zdrojem energie. Jejím zdrojem je především zelenina, luštěniny, houby a některé druhy obilnin.
Pokud chcete zhubnout, jsou pro vás tedy potraviny s vysokým obsahem vlákniny ideální. Se škroby je to složitější – je třeba znát jejich glykemický index, například obilniny byste měli jíst jen v omezeném množství. A největší pozor si pochopitelně dejte na mono- a disacharidy, které se dostávají do krevního oběhu nejrychleji.
Připadáte si jako při hodině chemie? Nebojte, to už je za vámi!