Článek
Velmi často o podobě domu rozhoduje pozemek, své požadavky si mohou klást i stavební úřady. Ale co když žádná taková omezení nemáte? Poradíme vám, o čem přemýšlet a na co si dát pozor. Jednoznačně říct, která ze staveb je lepší, totiž stoprocentně nejde!
Malý pozemek = vysoká stavba
První a velmi jednoduché pravidlo říká: Na malý pozemek patří stavba patrová, na velkém mohou být obě. Sice se už dnes neprodávají parcely o velikosti dvě stě metrů čtverečních jako kdysi, ale zvlášť v centrálních částech velkých měst a atraktivních oblastech jsou pozemky drahé. Když se cena pohybuje kolem tři tisíc korun za metr čtvereční, leckdo si rozmyslí, zda koupí parcelu o velikosti pět set, nebo sedm set metrů čtverečních. Rozdíl je 600 tisíc korun. A za to pořídíte veškeré vnitřní vybavení.
Nemůžete také počítat s tím, že byste si koupili tři sta metrů čtverečních a celé je zastavěli přízemním domem. Města totiž regulují, jak velká plocha parcely může být zastavěná a kolik musí zbýt na zahradu, tedy zeleň. Na malý pozemek je tedy lepší zvolit patrový dům.
Na úspory tepla je lepší patro
Patrový dům je vhodný i pro ty, co chtějí platit jen minimum peněz za teplo a provoz. Lépe a levněji je vytopíte! „Když porovnáte stejnou obytnou plochu a oba domy budou mít stejné technické parametry, tak kompaktní patrový dům je energeticky výhodnější než přízemní,“ říká Tomáš Kupsa z ateliéru Dekprojekt. Zároveň však dodává, že v absolutních číslech, tedy třeba při celoročních platbách za energii, na tom ale mohou být lépe majitelé přízemních domků. Hlavně proto, že jsou menší – třeba schody zde nezabírají žádné místo. Platí, že menší dům má menší spotřebu energie.
Přízemní dům vyjde levněji? Nesmysl!
Mnozí si ale rádi připlatí za pozemek a topení, protože jsou přesvědčení, že stavba přízemního domu je levnější. Nemusejí do něj přece pořizovat schodiště, které vyjde na několik desítek tisíc korun, nezateplují obytné podkroví, nepořizují střešní okna. Jenže ono je to přesně naopak! „Překvapivě přízemní domy – a to bez ceny parcely - mohou přijít až o tři sta tisíc korun dráž než ty patrové. Musíte mít větší základovou desku, která přijde na více peněz. Jednou z nejdražších a nejpracnějších částí stavby je střecha. U přízemní stavby je její velikost větší než u patrové, tedy kupujete více materiálu a déle platíte řemeslníky,“ vyjmenovává některé příklady Tomáš Červený z firmy RD Rýmařov, která staví oba typy domů. Zároveň přiznává, že i když jsou přízemní domy v současnosti žádané, osmdesát až pětaosmdesát procent postavených budov je patrových.
V patrovém se uběháte
Je to detail, na který vás nikdo moc neupozorní a zvlášť, pokud jste předtím bydleli v bytě, vás vůbec nenapadne o něčem takovém uvažovat, ale: Patrový dům se brzo promění v malé domácí fitness. „Ráno, než odejdeme do školy a práce, vyběhnu těch pětadvacet schodů minimálně desetkrát – postavit vodu na čaj, probudit dítě, jít se obléct, sbalit synovi aktovku a tak podobně, odpoledne a večer pak zdolávám schody asi dvacetkrát a o víkendu už to ani nepočítám,“ vyjmenovává Alena Stárková, která sice snila o atriovém domku, ale když si spočítala, na kolik by jí pod něj vyšla parcela na okraji Prahy, raději zvolila patrový na polovičním pozemku.
Myslete na budoucnost, tedy na stáří
Vyběhnout denně šest set schodů sice udělá dobře vašemu tělu, ale přijde den, kdy nevyjdete ani jeden. Pak na tom budou majitelé těch přízemních lépe. Jsou nebo z nich velmi snadno uděláte bezbariérové. Pokud si tedy pořizujete vysněný dům, ze kterého se nechcete nikdy odstěhovat, volte ten přízemní. Dva či tři schůdky ke vstupním dveřím nebo na zahradu „zdoláte“ i v osmdesáti o hůlce a v devadesáti si tady uděláte plošinu pro vozík a budete maximálně soběstační. Nebudete tak muset řešit situaci jako někteří majitelé patrových staveb, kteří si na stáří stěhují lůžko do obývacího pokoje a jedno patro vůbec nevyužívají. A abyste bydleli v jedné místnosti, proto jste si přece nepořizovali svůj dům snů.
Jaké stavbě dáváte přednost vy?