Rekonstrukce garsonky za 1 milion

Malý byt měl původně dispozici dva plus jedna a samostatnou koupelnu a toaletu. Právě vybouráním všech stěn se architektovi povedlo z něj vytvořit plnohodnotné bydlení pro dva lidi. Aby vyskládal na tak málo metrů vše potřebné, pomohl si originálními prvky a hlavně posuvnými příčkami, které dokážou prostor propojit. Snad každého pak zaujme zavěšený jídelní stůl, v jehož stěně je instalovaná televize.

Skoro třetinu z celkové plochy bytu – deset metrů čtverečních - zabírá ložnice. Vešlo se sem lůžko standardní velikosti, které v nohách doplňuje čalouněná lavice. Ta poslouží jak při oblékání, tak jako dočasný odkládací prostor. Ze stejného materiálu jsou vyrobené i kvádry v čele postele. „Jsou měkké a mohou tak sloužit jako opěra zad třeba při čtení. Zároveň je lze posouvat, takže prostor lze využívat variabilně a volná plocha nahrazuje noční stolky, které se do tak malého prostoru nevešly,“ popisuje originální řešení jeho autor architekt Marin Sladký z firmy de.fakto. V nice je také zabudované osvětlení.

Prostor v čele postele obklopuje na míru dělaná vestavná skříň. Má hladká bílá dvířka, proto nepůsobí nijak mohutně. Další úložné prostory najdou majitelé i v zásuvkách pod postelí. Ložnici od obývací části odděluje posuvná stěna. Prostor tak lze zcela uzavřít nebo ho mít více či méně otevřený.

Za posuvnou stěnou ložnice je originální jídelní stůl. Jde o kvádr zavěšený u stropu. Architekt tak vyřešil, kde a jak v bytě stolovat a zároveň kam umístit televizor. Stůl má totiž ve stropě integrované osvětlení a v boční stěně je instalovaná televize.

Naproti je logicky umístěná pohovka včetně konferenčního stolku. Zeď za ní zdobí tapety se „zámeckým“ vzorem. Byt se nachází v historickém centru města a tapety jsou připomínkou historie v jinak zcela moderně zařízeném interiéru.

Jak obývací pokoj, tak ložnici a kuchyň propojuje nejen dominantní bílá barva, která byla nutností, protože jinak by se prostor opticky ještě zmenšil, ale také podlaha. Jde o laminát imitující surovou ocel.

Kuchyně zůstala logicky na stejném místě jako v původním bytě. Na pár metrů čtverečních se podařilo vtěsnat všechny potřebné přístroje – od varné desky, přes klasickou a mikrovlnnou troubu až po vestavnou digestoř, myčku a chladničku. Nechybí ani odpadkový koš na tříděný odpad pod dřezem.

Vysoké skříně, ve kterých je umístěna chladnička a trouby spolu s dalšími úložnými skříňkami, zároveň tvoří „zeď“ mezi kuchyní a předsíní. Kuchyňská dvířka jsou v provedení bílý lesk, a protože byl nábytek vyroben na míru, mohl si architekt dovolit praktickou vychytávku - úzkou horní skříňku s vyjížděcí tyčí na zavěšení látkových utěrek.

V původním bytě měli majitelé oddělenou toaletu od koupelny, což v takto malém prostoru znamenalo mrhání místem. Protože v bytě budou žít maximálně dva lidé a dovoluje to i vyhláška, Martin Sladký obě místnosti propojil. Ušetřil tak místo a do předsíně se vešla i velká vestavná skříň. Slouží nejen k ukládání všeho potřebného, ale je do ní převedena voda a udělány odpady, ve skříni bude stát pračka.

Do propojené koupelny umístil architekt sprchový kout, umyvadlo a závěsnou toaletu. V koupelně je položena dlažba, a to i ve sprchovém koutu. Vanička zde chybí, proto bylo důležité udělat velmi precizně hydroizolaci podlahy, aby majitelé nevytopili sousedy pod sebou.

Umyvadlo vedle sprchového koutu je doplněno dřevěnou odkládací deskou. Ani zde se nezapomnělo na úložné prostory, nad toaletou je zavěšena skřínka na kosmetické a hygienické potřeby.

Rekonstrukce bytu trvala necelé tři měsíce. Je ukázkou toho, že když nechybějí dobré nápady - které je ovšem třeba i dobře zaplatit - lze i na malém prostoru vytvořit krásné a hlavně plnohodnotné bydlení.