Článek
Časopis Uzlíček
Promněme si chodidla
Když se ráno už blíží doba vstávání a nám je neskutečně zle, únavou vidíme rozmazaně, točí se s námi svět a jsme k smrti unavené, zkusme zmobilizovat síly a alespoň na chviličku si promasírujme plosky nohou. Taková malá ranní amatérská reflexologie nám může dobře pomoci. Na plosce nohy máme totiž reflexní body, které ovlivňují všechny vnitřní orgány, údy a celé tělo. Když je lehce promasírujeme, všechny zaktivujeme a své tělo tak jemně probudíme k životu.
Bombu k posteli
Kávu, kolový nápoj, čokoládu, silný čaj, chlazený čaj, v krizi největší třeba iontový nápoj nebo nápoj s obsahem yerba maté nebo guarany… To jsou povzbuzující nápoje, které můžeme mít připravené u postele a po probuzení je vypít. Až poté vstaňme! Budeme se cítit (možná) líp. Je to takový doping pro tělo, takže to rozhodně nepraktikujme pravidelně. A bohužel to také není tip pro kojící maminky, protože jde souhrn nápojů, které lze směle zařadit do kategorie „nevhodné pro kojící“. Kdo nekojí, může si takové akutní „nakopnutí“ občas dovolit. Kdo kojí, musí si vystačit s nějakým třeba cukrovým nabíječem – sladkým džusem nebo třeba i tím sladkým silným čajem. Ale kofeinovým a jiným povzbuzovačům se při kojení opravdu vyhněme.
Přivítejme ráno...
Krásné červnové ráno, zpěv ptactva za oknem, ale my bychom si raději naordinovaly temnou a hlavně tichou noc. Nejlépe několik hodin... Potřebujeme-li prostě vstát, pak je lépe neprodlužovat toto utrpení. Nebudeme zatahovat závěsy a žaluzie, více světla v ložnici přiměje naše tělo pochopit, že je čas na vstávání, že je opravdu ráno. Toto lze praktikovat ale jen v případě, že v místnosti, kde spíme, nespí i naše dítě. Pro spánek dětí je zatemnění naopak žádoucí, protože je udrží snáze a snad i déle v říši snů.
...a zkusme pár jednoduchých cviků
Pohybu máme za den dost, přesto můžeme zkusit osvědčenou radu na ranní probrání, a sice trochu pohybu. Zakroužení rameny, důkladné protáhnutí, pár cviků na rozproudění krve v těle. Neunavujme se, jen příjemně protáhněme bolavé a znavené svaly.
Ty odvážné z nás mohou zkusit osvědčený budíček a tím je studená sprcha. Velmi účinná je střídavá sprcha, tedy prostřídávat po několika vteřinách vodu chladnou a teplou. Máme-li koupelnu dostatečně daleko od dětské postýlky, je to budíček k nezaplacení. V opačném případě budeme během chvilky po spuštění sprchy utíkat mokré k úlekem vzbuzenému miminku. Ostatně, taky forma budíčku.
Naspávat?
Otázka pro filozofy i lékaře: Je dobré naspávat do zásoby? Nechat dítě o víkendech tatínkovi nebo babičce a prostě si přispat? Odpověď není jednoznačná. Mnohé z nás prostě „mimo plán“ neusnou ani s obrovskou únavou na bedrech, jiným takový výkyv přivodí bolest hlavy, nevolnost nebo i migrénu. Dalším to naopak vyhovuje a pár hodin spánku navíc, lhostejno v jakou denní dobu, je osvěží. Zkusme to. Je to natolik individuální záležitost, že si v tom každá musí řešení najít sama.
V každém případě si, milé maminky, popřejme, ať je toto období co nejkratší a jeho následky co nejméně viditelné na nás samotných, tatínkovi, ale nakonec i našem děťátku.
Tip pro tatínky: Tatínkové, zkuste své nočním životem znavené ženě dát ráno na rozloučenou alespoň letmý polibek. Možná něco, na co už není tolik času, potěší víc než silná přeslazená káva.
Časopis Uzlíček květen 2010