Článek
Po velmi závažném onemocnění jsem opustila zaměstnání, když v době mého pobytu v nemocnici moje místo obsadili. Poté jsem téměř po roční rekonvalescenci nalezla práci, která sice nebyla úplně podle mých představ, ale byla v blízkosti bydliště.
Šéfovi nevadilo, že neumím německy, a stačilo mu, že se domluvím anglicky. Byl spokojený, že svou práci zvládám.
Ta, která je příčinou mých potíží, je sice o 15 let mladší, ale rozhodně to není krasavice - spíš naopak. Čtyřicetiletá rozvedená s dítětem a zlobou v duši a závistí v každém oku odstartovala tažení proti mně poté, co jsem si pořídila ojetého golfa, nutného pro dojíždění do práce.
Do té doby jsem jí naprosto nezištně předávala svoje znalosti a dovednosti na PC, jež ona pomalu ani neuměla zapnout, zasvětila jsem ji do správného vedení administrativy, o tom neměla také ani zdání. Kromě ní tam byla ještě jedna kolegyně, z nás nejmladší. Ty dvě si do oka nepadly, obě se navzájem pomlouvaly, jak je ta druhá strašná, až ta nejmladší raději firmu opustila, a tak jsem zůstala já a ona rozvedená kolegyně. Ta šéfa přesvědčila, aby nepřijímal dalšího pracovníka, že postačí brigádníci na kratší úvazek.
S těmi pak více pracovně komunikovala než se mnou, prostě mne odsunula na druhou kolej. A na mě si začala skutečně vymýšlet, lhát a podsouvat mi věci, které jsem nikdy neřekla. Snažila jsem se to vydržet, už kvůli svému věku, těžko bych asi nalezla jinou práci. Poslední kapkou ale byl pro mne vzkaz od šéfa přes mladíčka brigádníka - ještě jednou se dozvím, že stojíte s rukama za zády, a máte padáka. Věděla jsem, komu mohu poděkovat za tuhle pomluvu. Bylo to psychicky moc zlé.
To je můj roční příběh, už od února jsem v pracovní neschopnosti - skončila jsem totiž v rukou psychiatra...
Také rády píšete? Podělte se s námi o příběhy ze života! Tématem příštího týdne jsou seznamky. Věříte jim, nebo vůbec ne? Našly jste lásku, nebo pouze zklamání? Pošlete nám svůj příspěvek na info@prozeny.cz, opět vybereme 3 čtenářky, které odměníme částkou 500 korun!
