Článek
Po každém dalším zklamání o sobě začínám pochybovat a říkám si: „Není to mnou?“ Ale při rekapitulaci dojdu k závěru, že není! Zmíním se pouze o vážných vztazích, neboť kdybych měla napsat o všech exotech, na které jsem v průběhu hledání partnera narazila, tak by to vydalo na knížku.
První partner - žárlivec v černém
Začnu svým prvním partnerem, se kterým jsem chodila téměř dva roky. Bylo mi 16, jemu 18. Výborně jsme si rozuměli, ovšem do té doby, než jsem někam vyrazila sama s kamarádkou. Druhý den za mnou přišel celý v černém, bledý v tváři a s naprosto zdrceným výrazem. Myslela jsem, že mu někdo blízký zemřel, ale dostalo se mi vysvětlení, že má hlubokou depresi z toho, že jsem se bavila bez něj.
Jelikož jsem ho nechtěla „trápit“, přestala jsem kamkoli chodit, pokud nešel se mnou. Myslela jsem, že takhle je vše v pořádku, ale omyl! To jsem ještě netušila, že tu nejhlubší depresi mu způsobí školní výlet. Po dvou dnech mě čekal u vlaku opět v černém, bez úsměvu a celou cestu prozvracel, protože se prý beze mě cítil mizerně. Nedalo se to vydržet a rozešla jsem se s ním.
Druhý den mě však čekal šok. Když jsem večer uléhala do postele, všimla jsem si, že je něco nalepeno na okně. Byl to dopis od něj, ve kterém mi vyhrožoval sebevraždou. Vyděsilo mě to, ale vydírat jsem se nenechala. Jak se dalo čekat, nic si neudělal a brzy si našel novou oběť.
Druhý parner - krásný lenoch
Druhý případ byl moc krásný kluk jako z reklamy. Bydlel s maminkou a sestrou na vesnici a svým chováním a mluvou připomínal dřevorubce. To bych mu odpustila, ale co ne, bylo to, že na naše schůzky přicházel se značným zpožděním a později pomalu už vůbec. Stavil se za mnou vždy další den a omlouval se, že měl práci. Litovala jsem ho, že se tak nadře, ale později jsem se dozvěděla, že celý víkend prospal. Spal prostě pořád.
Napadlo mě, že má nějaký únavový syndrom, ale vyšetření, která podstoupil, to vyloučila. Když jsem se však jednoho dne za ním vydala na samotu do lesa a před domem jsem narazila na jeho sestru, jak štípe dříví, a 76letou maminku, jak okopává pole brambor a synáček pěkně podřimuje pod stromem, určila jsem diagnózu sama – byla to LENOST! Tohle jsem už snášet nehodlala a rozešla se s ním.
Když žárlil, chodil celý v černémFoto: shutterstock.com
Třetí partner - zakomplexovaný tyran
Zbylé tři adepty na „nejhoršího partnera“ vezmu již jen ve zkratce. Jeden zamindrákovaný, ale o to více snaživý mladík, pro něhož jsem v jeho 22 letech byla první holka. Pracovala jsem na zvýšení jeho sebevědomí a pravděpodobně se mi to podařilo až moc, neboť při společném bydlení se z něj stal despota, který mě neustále urážel, ponižoval a psychicky týral. Tečku za naším vztahem jsem udělala poté, co jsem „díky“ němu prošla skleněnými dveřmi.
Čtvrtý partner - notorický lhář
Další se jevil jako princ na bílém koni, ovšem vyklubal se z něj patologický lhář, který lhal i ve věcech, ve kterých to vůbec nebylo nutné. Zpočátku jsem se tomu smála, když telefonoval se svými obchodními partnery a nalhával jim, že už je na cestě, a já ho viděla sedět doma na WC, ale pak mi došlo, že tohle dělá nebo určitě jednou bude dělat i mně. Nepletla jsem se!
Pátý partner - alkoholik
Mým posledním uvedeným „přehmatem“ byl kvartální alkoholik, kterého jsem několikrát nechala dopravit na záchytku, neboť by byl schopen upít se k smrti. Nebylo to lehké, cítila jsem se jako podrazák, když na něj volám policii, ale moc jsem se o něj bála. Vypil vše, na co přišel. Nebydlela jsem s ním, takže jsem to uhlídat nemohla. Nakonec jsem se s ním rozešla.
Přesto všechno, co jsem vylíčila, to ale v žádném případě nevzdávám a věřím, že ten pravý se objeví.
Příští Téma týdne je MDŽ. Jak prožíváte tenhle svátek všech žen? Slavíte jej, nebo neslavíte? Pojďte nám napsat své příběhy z oslav na info@prozeny.cz a vyhrát 500 korun.
