Pozor! Mrtvice hrozí i třicátníkům

Když vidíte někoho na vozíčku, předpokládáte, že tak je celý život nebo měl úraz. Ale dost často to bývá následek právě cévní mozkové příhody. Ta v ČR každoročně postihne až 40 000 osob a je jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Kolem 85 % případů cévní mozkové příhody se vyskytuje u osob starších 45 let, převážně mužů, ale muži na to méně oproti ženám umírají. K vyšší úmrtnosti žen na mrtvici přispívá i jejich hormonální zatížení – porod, antikoncepce, přechod.

Než nahlédneme do nemoci jako takové, přečtěte si příběh čtenářky Karolíny.

Zásah zdravého člověka vzniká náhle. Někdy se před mrtvicí objevují takzvaní poslíčci – tranzitorní ischemická ataka (TIA), která trvá méně než 5 minut. To se právě přihodilo Karolíně: „Ještě než mě mrtvice vyřadila z provozu, asi měsíc předtím jsem měla chviličku, že mě silně brněla pravá polovina tváře a viděla jsem rozmazaně, přičetla jsem to ale přepracovanosti a dál to neřešila."

A pokračuje: „Nikdy na to ráno nezapomenu. Manžel s dcerou odjížděl do školy, já si výjimečně užívala klidu v posteli. Ale po celý čas jsem měla divný pocit, i vstávání z postele bylo takové hodně toporné. Zazvonil telefon, chtěla jsem ho zvednout, ale ruka mě neposlechla, sáhla jsem pro něj druhou. Byla to mamka, já jí chtěla říct, že mám něco s rukou, ale jazyk byl neohebný a nemohla jsem vyslovit slovo ,bolí'. Matka zareagovala skvěle – poznala, že se něco děje, a ihned volala sanitku. Odvezli mě na specializovanou jednotku iktus v Ústřední vojenské nemocnici.Diagnostikovali ischemickou mozkovou příhodu.Bohužel od prvních příznaků uběhlo víc než čtyři hodiny, takže postižení bylo dost vážné.

Po probuzení jsem měla nehybnou pravou část těla, nemluvila jsem. Těžko se to dá popsat, ale třeba jsem koukala na židli, a vůbec jsem nevěděla, jak se tomu říká. A to jsem před tím pracovala jako tlumočnice. S logopedkou jsem se učila mluvit, obdobně jako malé děti. Trvalo půl roku při každodenním tréninku, než jsem řekla souvislou větu.

Stejně dlouhý čas se mnou ,nemocnou' vydržel i manžel. Pravda, před tím upravil náš byt na bezbariérový – ale odešel se slovy, že nemá sílu se na to dívat. Motivující pro mě byla dcera a maminka, která věřila, že to zvládnu. Učila jsem se všechno od začátku – pít, polykat, oblékat se... Konec zdaleka není, nyní špatně a pomalu chodím, neobratně mluvím, že bych ještě někdy zvládla jiný jazyk než češtinu, zřejmě nepřichází v úvahu. V současnosti se hlavně bojím opakování mrtvice, ale snad jsem pod lékařskou kontrolou v bezpečí."

MUDr. Věnceslava Svobodová z KlinNeuro nám mrtvici popsala takto: „Mozkové cévní příhody se dělí podle mechanismu svého vzniku na ischemické – těch je 80 %, vznikající v důsledku ucpání mozkové cévy sraženinou, takzvaným trombem, přičemž okysličená krev s dalšími živinami nemůže do příslušné části mozku proudit. Buňky této části mozku začnou odumírat a člověk ztrácí funkce, které postižená část mozku kontroluje – například vidění, hybnost, řeči, přičemž postižení se zpravidla týká jen jedné poloviny těla. V menšině jsou krvácivé mozkové příhody (těch je jen 20 %), vznikají porušením stěny cévy a dochází tak ke krvácení do mozku a mozkových obalů.“

Mrtvice není dědičná, i když genetická dispozice k onemocnění cév tu je. Rizikové faktory jsou známé a souvisí často se stylem našeho života. „Vyšší sklon k cévním mozkovým příhodám mají obézní pacienti, neboť obezita sebou nese zvýšenou hladinu tuků triglyceridů. Tuky se usazují ve stěnách cév, které se stávají křehkými a nepružnými. V zúžených cévách proudí krev pod vysokým tlakem a drobnými kapilárami je k mozkové tkáni přiváděno málo kyslíku. V mozku pak vznikají splývává ložiska ,glioz' – jizvy po drobných mozkových infarktech, o kterých pacient ani neví, protože se neprojevují klinicky,“ popisuje neuroložka Věnceslava Svobodová.

„Riziko opakování po prodělaném iktu je poměrně významné. U výše zmíněných poslíčků se uvádí riziko časné recidivy do 30 dnů ve 4–8 %, po prodělaném iktu 3–10 %. Souhrnné riziko recidivy do 5 let je u TIA 22–31 %, po iktu 20–40 %. Opakování mrtvice bývá nejčastěji u příhod, které jsou způsobeny embolií – vmetkem – ze srdce u srdečních arytmií," říká MUDr. Markéta Grünermelová, neuroložka ze soukromé kliniky Program H Plus.

Prevence recidivy spočívá kromě léčby medikamenty na ředění krve i na změně životního stylu (nekouřit, nepít alkohol, pohybovat se, promyšleně se stravovat, vyhýbat se stresu). Je nutné mít pod kontrolou krevní tlak. Důležitá je i kontrola ultrazvukem, kterým se vyšetřují sklerotické pláty v krkavicích (tepnách na krku), které přivádějí krev k mozku. V indikovaných případech je nutné provést chirurgické odstranění plátů, aby se snížilo riziko recidivy.

Z přírodních prostředků je pro prevenci vhodný například Korolen (působí ozdravně na cévy, srdce a mozek), omega-3 mastné kyseliny (snižují hladinu cholesterolu a krevních tuků), Gingo biloba (zlepšuje cirkulaci krve v mozku) nebo česnek.

Okamžitě volejte záchranku, která by vás měla odvézt na specializované pracoviště, takzvanou jednotku iktus. Nečekejte doma, jestli se to náhodou nezlepší. Pouze do tří hodin (někdy i čtyř nebo jen dvou, záleží na konkrétním případu) od prvního příznaku je možné obnovit krevní zásobení a navrátit dočasně vyřazenou funkci mozku. Je lepší jet zbytečně než pozdě.

Tak už víte, co dělat?