Pomoc! Dceřin přítel chce u nás spát

Hlavní je oprostit se od emocí, které mají tendenci vámi pěkně zacloumat.  Před pravdou, že zákazy nic neřeší, se neschováte. Většinou ještě podpoří fantazii a děti přijdou na to, že utajovaný milostný styk je nakonec mnohem lákavější než legalizované přespání za rodičovského dohledu. Nejlepší je tedy postavit se realitě čelem a nejlépe ještě dříve, než vás potomci postaví před hotovou věc. Stejně jako to udělaly dvě maminky, které jsme pro vás vyzpovídali.

„Dceři v té době bylo již osmnáct let, měla antikoncepci a já chápala, že má své ženské potřeby. Přesto jsem se cítila zvláštně, když přání o přenocování přítele vyslovila. V té chvíli mi došlo, že dospěla, že už nebude žádné mazlení s mámou,“ vypráví čtyřicetiletá Iva. Tehdy už by podle ní jakákoli zakazování, poslouchání za dveřmi či pravidla typu: „Necháte otevřené dveře!“, působila směšně.

Iva zároveň přiznává, že kdyby s takovým požadavkem přišla dcera v patnácti, rozhodně by si promluvila s oběma, aby ještě počkali. Pokud by ale bylo jasné, že se situace neobejde bez scén a pláče, raději by povolila. „Mám představu, že si děti u rodičů doma nedovolí tolik, co někde venku. Je to asi ukolébavka, ale na mě fungovala dobře,“ usmívá se.

Razantnější přístup zvolila třiačtyřicetiletá Eva, která vychovala dvě děti. „Jsem konzervativní. Na to, aby si děti svůj protějšek vodily k nám domů, musely mít určitý věk, minimálně sedmnáct let, a známost musela nějakou dobu trvat. Pro mě to bylo alespoň půl roku. Nevidím důvod, proč jim to zjednodušovat. Vztah by se měl vyvíjet. Ať si postupně vybudují svou domácnost a učí se spolu žít,“ svěřila se. U ní doma došlo i na zákazy. To když si tehdy patnáctiletý syn přivedl domů ze zábavy dívku, kterou tu noc poznal. „Řekla jsem mu, že takhle ne, že nebudou spát v jednom pokoji, a celou noc jsem je hlídala. Fungovalo to. Víckrát už to neudělal. Další trapas zažít nechtěl,“ vypráví se smíchem Eva.

Řešte, v jakém věku a stadiu vztahu i za jakých podmínek mohou s přáním přespání přijít, jako to udělala Eva: „Využila jsem to zároveň jako motivaci ke studiu. Když měly děti dobré známky, měly obecně více volnosti a mohly si dovolit odvážnější požadavky. Co však platilo vždy po dobu středoškolského studia, bylo, že v domě nesměli partneři dětí přespávat každý víkend, a rozhodně ne v týdnu. Najíst samozřejmě dostali, ale neprali jsme jim ani si u nás nenechávali věci. Klapalo to dobře.“

A nabízí ještě jednu zkušenost. Dle ní není dobré se citově vázat na partnery dětí. Následky brzkého soužití -náctiletých prý totiž viděla u své sestry. Její syn si ve čtrnácti letech našel dívku a ta u nich záhy začala bydlet. V osmnácti se už spolu nudili a rozešli se. Evina sestra si přitom dívku oblíbila natolik, že pak cítila, jako by ztratila dceru.

Dobré je také partnery svých dětí poznat, protože první dojem nebývá vždy ten správný. Zvláště, když na danou osobu v tu chvíli hledíte jako na potencionálního narušitele dosavadní rodinné pohody. Neváhejte vyrazit si s mladým párem třeba do kina a po něm si v klidu sednout a povídat. Společné zážitky vám pomohou uvolnit atmosféru a získat pevnou půdu pod nohama. Ale pozor, nevázat se, jak říkala paní Eva!

Ať už zvolíte jakýkoli postup, přece jen se na některých pravidlech, které vám usnadní situaci, zkušené matky shodnou. Když s dětmi budete od útlého věku mluvit o vztahových i sexuálních záležitostech, o morálních hodnotách, o životě vůbec, vyhnete se mnoha nepříjemným situacím. Dítě totiž samo vycítí, s čím a kdy může přijít, co si může dovolit a co je za hranicí vašeho pochopení.

A jak to bylo u vás doma? Napište nám o tom do diskuse pod článkem.