Článek
Když se rodiče sedmileté slečny rozhodli rekonstruovat podkroví asi dvacet let starého rodinného domu, došlo i na proměnu dvou místností, které původně sloužily jako hostinský pokoj (21,68 m2) a pracovna, kam se vešel i rotoped a další věci (19,58 m2). A protože to prostory domu umožňují, stalo se z nich dívčí království.
Jde to i bez dveří
„Původně rodiče chtěli rozdělit prostor na aktivní (herna a pracovní stůl) a odpočinkovou zónu (spaní). Proto se vybourala část zdi mezi místnostmi, kam se plánovalo osazení zasunovacích dveří. Nakonec majitelé od tohoto záměru upustili, ostatně přidat je lze kdykoli v budoucnu,“ vysvětluje designérka Věra Tomíčková z Toto studia, která navrhovala proměnu i vybavení místnosti.
Co se tu změnilo
Kromě částečného bourání příčky došlo k zazdění jedněch dveří, další se posunuly. Řešily se nové radiátory, částečně elektroinstalace, k bodovkám ve stropě přibylo další osvětlení. Rovněž se přidával sádrokarton u pracovního stolu, čímž se „zabily dvě mouchy jednou ranou“ – vyjasnil se ne zrovna ideální roh (dvojí zkosení a ani úhel stropu nebyl vodorovně s podlahou) a do sádrokartonové příčky se zčásti zabudoval úložný prostor. Také se malovalo, tapetovalo, na původní plovoucí podlahu přišel nový koberec a řešil se nábytek.
Barvy ano, ale s mírou
Pokoj není laděný v princeznovském stylu schválně; záměrem bylo vytvořit nadčasový prostor, a přesto holčičí a hodně světlý. Z tohoto důvodu tu převažuje bílá a světlé krémová na koberci. „Mamince se líbily barvy, které by v náznaku připomínaly Provence (ale ne stylem vybavení), proto jsme chtěli zvolit fialkovorůžovou. A aby pokoj nepůsobil studeně, vybrali jsme tapetu s dívčím motivem akvarelových květin, kde se kombinují fialová, růžová i lososově oranžová,“ uvádí Věra Tomíčková.
Tady se uvažuje dopředu
Místnost působí vzdušně nejen díky samotnému počtu metrů čtverečních; opticky ho zvětšuje zvolená kombinace barev a také šikovně řešené vybavení.
„Navíc dítko má možnost ukládat si sezonní a větší věci, třeba sportovní potřeby, do centrálních úložných prostor, takže nebyl důvod pokoj zahlcovat nábytkem, a tím ho zmenšovat. Nyní nabízí variabilitu – teď má holčička dost místa pro hry, a jak se budou měnit její zájmy, může se leccos přidat, třeba i piáno,“ usmívá se Věra Tomíčková.
Zpátky k nábytku
Díky atypickému tvaru a zkosení po stranách by se do pokoje nevešel sektorový nábytek, proto se vyráběl na míru z lamina. „Za zmínku stojí kout pod šikminou u stolu – dvířka schovávají prostor o víc než metrové hloubce, kam se vejdou objemnější věci. Praktická je rovněž postel; kromě úložných prostor pod matrací nabízí další místo na dětské poklady v postranních skříňkách,“ ukazuje Věra Tomíčková.
Světlo v tmách
Přestože je místnost dostatečně přirozeně prosvětlená (dvě balkonová francouzská okna, čtyři střešní), muselo se řešit světlo po setmění. Z celkového charakteru pokoje je zřejmé, že tady by jedno centrální světlo nedokázalo osvětlit celý prostor. Proto designérka navrhla sérii různých zdrojů. K původním bodovkám na stropě ze sádrokartonu se přidaly malé lampičky, LED lampa s RGB nastavením odstínu barvy a náladové osvětlení v podobně bezpečných elektrických svíček.
A jak jste zařizovali dětský pokoj u vás doma?