Článek
S cigaretou se člověk nerodí, brzo však jako by mu k ruce přirostla. Vím, o čem mluvím. Až donedávna jsem také patřila k vyznavačům tabáku. Když jsem se po patnácti letech rozhodla svou nikotinovou kariéru ukončit, řekla jsem si, že se dám na pokání veřejně prostřednictvím našeho magazínu ProŽeny.cz. Když vás totiž sleduje několik set párů očí, nechcete zklamat. A protože to zabralo na mě, osobu, která tvrdila, že jí cigareta sluší (!), rozhodli jsme se nabídnout stejnou možnost i vám, našim čtenářkám. A jako bonus zaplatit kompletní odvykací kúru.
Smutek zahání cigaretou
Zájem byl velký, když však došlo na lámání chleba, opravdové odhodlání projevila 51letá účetní Eva Hiršová z Jindřichova Hradce, která s občasným kouřením začala v 16 letech. „Vdávala jsem se, když mi bylo necelých osmnáct, a krátce nato se mi narodila první dcera, ve 23 druhá. V době těhotenství a kojení jsem nekouřila. Pak jsem pokračovala s občasným kouřením. Ve 26 letech jsem se rozváděla a začala kouřit denně asi 15 cigaret. Má spotřeba se zvyšovala, podle toho, co jsem zrovna prožívala. Stresy a smutek zaháním cigaretou,“ přiznává Eva. Několikrát se jí už podařilo přestat, vždy se však po nějakém čase k zlozvyku vrátila.
Naše reportérka Stella Fričová paní Evu doprovodila do pražského Centra pro léčbu závislosti na tabáku a u té příležitosti se zeptala doktorky Evy Králíkové, jak si se závislostí poradit. Podívejte se na video.
Už jde o život!
A co na to paní Eva? „Bylo mi trochu líto, že jsem na schůzku přiběhla na poslední chvíli a nestačila se upravit. Ale v tomto případě asi nejde o to, jestli se snaží přestat kouřit upravená seriózní dáma, nebo uštvaná, rozcuchaná a udýchaná ženská, která ještě netuší, že jí jde o život. Paní doktorka mi dala dýchnout do trubičky, která měří obsah kysličníku uhličitého v plicích, a pak mi ukázala tabulky a vysvětlila mi v nich uvedené hodnoty. Dvacet miligramů je smrtelná dávka. Mně naměřila 36. Dvojnásobnou smrtelnou dávku pro nekuřáka!“ otřeseně vypráví Eva Hiršová.
O to větší je však nyní její odhodlání jednou provždy se zlozvykem „seknout“. „Vychovala jsem (domnívám se, že dobře) sama dvě dcery, dokážu si vše opravit, zařídit, vymalovat byt. Pracuji jako účetní pro 30 firem. A teď jsem si koupila parcelu a rozhodla se stavět svépomocí dům. Jsem velmi svobodná a chci být i nezávislá. Chci být zdravá a dostatečně silná, abych zvládla vše, co jsem si naplánovala. Jen doufám, že se mi to podaří.“
K tomu mohu dodat jediné, celá redakce Evě Hiršové drží palce!
P. S.: A abych uspokojila zvědavost váš všech, kteří jste od počátku sledovali také mé kroky, s čistým svědomím vzkazuji: UŽ TŘI MĚSÍCE NEKOUŘÍM! A na závěr si dovolím optimistickou tečku: Nebojte se típnout poslední cigaretu jen kvůli tomu, že přiberete. Ano, já také začala kynout (a dost!), ale teď už zase pomalu hubnu! Dokážete to také. A jestli mi přece jen zůstanou trochu silnější stehna nebo větší zadek? Tohle přežiju. Zato rakovinu plic, infarkt a další „lahůdky“, které se přátelí s kuřáky, bych zvládnout nemusela.
Přeji vám krásné dny a čisté plíce!