Okradl mě a nedá mi pokoj!

Díky internetu jsem poznala mladého muže, kterému jsem odpověděla na inzerát. Zprvu jsme si pouze psali a asi po měsíci jsme se rozhodli se setkat a konečně se poznat blíže. Byl mladší o čtyři roky, to mi ale nevadilo, na věku přece nezáleží. Napsal toho o sobě tolik, že jsem myslela, že by to mohl být ten pravý. Nasliboval mi hory doly a já mu to hltala.

Po měsíci mi navrhl, že bychom si mohli najít byt a zkusit spolu bydlet. Na to jsem neměla přistoupit, ale jak se říká, chybami se člověk učí...

Na první nájem mu půjčila moje mamka, která ty peníze od něj už neviděla a ani neuvidí. Pronajali jsme si byt 1+1 s balkonem a hezkým výhledem na město. Ale po několika dnech to všechno začalo. Začaly se mi ztrácet věci, jeden den jsem hledala zlatý řetízek s přívěskem delfína. Aby toho nebylo málo, poté se mi ztratil další zlatý řetízek, pak i peníze z peněženky... To už jsem nevydržela a v noci nespala a hlídala, zda něco uvidím. A viděla. Expřítel vstal z postele a začal prohlížet mou kabelku.

A našel... peněženku a v ní lístek, na který jsem večer napsala: Tak a mám Tě. A v ten den jsem začala pochybovat o jeho lásce ke mně. Ano, měl mne rád, ale asi proto, že mohl kdykoliv a cokoliv ukrást a ze mne pak dělat tu špatnou, která už neví, kam co položila a svádí to na něj, na chudáčka, který chodí brzo ráno do práce a pozdě večer se vrací domů utahaný... Tvrdil mi totiž, že pracuje se svým bratrem v lese.

Když přišel den D, kdy mi Jarda měl dát peníze z výplaty, ukázalo se, že nemá nic, nemá práci, o které tak básnil, neměl žádné peníze... Měl jen ústa plná lží a přetvářek, na které jsem mu skočila, a částečný invalidní důchod, za který se styděl.

Prožili jsme spolu Vánoce, od něj jsem nedostala nic, udělal smutné oči, jak ho to moc mrzí, že mi nemohl nic koupit. Rozhodla jsem se, ač sliboval hory doly, že to s ním ukončím. Raději budu sama, než abych „dotovala“ chlapa, kterému se nechce pracovat a který lže a krade.

Letos v lednu jsem se s ním rozešla. Spadl mi kámen ze srdce. Jenže... Začal za mnou chodit do práce, kde mému nadřízenému tvrdil, aby si na mne dali pozor. Chodil tam přiopilý a vyřvával, jaká jsem běhna a že mi to nedaruje. Bála jsem se, že kvůli němu ztratím práci, když mi dělá takovou ostudu, bála jsem se o svou dceru, protože vyhrožoval, že ji brzo ztratím, bála jsem se o auto, protože mi ho chtěl zapálit. Nevěděla jsem, co mám dělat, tak jsem zavolala na linku 158.

Čtyři měsíce jsem od něj měla klid, když se objevil znovu a vyhrožoval a dělal mi zase ostudu. Nezbylo mi, než se přestěhovat do jiného města a najít si tam práci, což nebylo vůbec jednoduché.

Teď mám vedle sebe člověka, který mně pomáhá a podporuje a má rád i moji dceru, který pracuje a nelže mi... Mám okolo sebe spoustu milých lidiček, kterým moc děkuji, že mi dodávají sílu.

Měla jste někdy přítele, který vás po rozchodu obtěžoval? Vyhrožoval vám a chtěl vás zpět za jakýchkoli okolností? Jak jste to s ním uhrála? Pište na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun.