Obdivuhodný příběh Sarah: Bez nohy běhá maratony

Narodila se s vadou růstu kostí, konkrétně s nevyvinutou stehenní kostí. V sedmi letech jí proto museli nohu amputovat nad kolenem. „Ale pochopitelně jako každé dítě jsem chtěla zapadnout mezi své vrstevníky. Hrát si, bavit se, ne sedět v koutě a brečet, protože nemám nohu,“ vypráví dnes již pětatřicetiletá žena. V očích má radost, žádný smutek, i když je jasné, že svedla a svádí dennodenně nesnadný boj.

Vždyť si stačí představit, jak vám bylo, když jste si třeba zlomili nohu nebo vyvrkli kotník – ta nemohoucnost! Jak sejít po schodech, přesunout se z postele do kuchyně, jak řídit auto a tak dále? Přesně tohle čekalo i na Sarah. „Vydala jsem se cestou, kterou málokdo čekal: začala jsem běhat!“ povídá blondýnka. Bez nohy? Napadne vás…

„Víte, co? Já díky tomu, že jsem přišla o nohu, našla sama sebe. Kdyby se mi to nestalo, možná bych se s takovou vervou do sportu ani nepustila,“ zpětně hodnotí Sarah. Snadné to ale určitě nebylo. Musela si pořídit speciální protézu s ojedinělou podešví. Začala totiž postupně zcela vážně trénovat a ve třinácti letech překonala světový rekord na 100 metrů mezi ženami s amputací!

Život je pro ni jedna velká výzva. „A já mám výzvy ráda . Zkouším se méně bát a víc žít,“ říká odhodlaně Sarah. Ví, o čem mluví. Okolí si zvyklo na ni, ona zase už dávno nevnímá pohledy ostatních. „A co? Někdo je dlouhý, tlustý, a já holt nemám nohu," dělá ze svého handicapu přednost. A právě díky pozitivní energii nemá ani nouzi o nápadníky. Její srdce však patří jen jednomu, s nímž by jednou ráda měla třeba i děti. Víc mi však prozradit nechce.

Je jednoduchý a nám přirozený. „Dal mi sílu bojovat. Tak, abych mohla žít podle svých představ,“ povídá pohledná žena. Nechtěla skončit jako mnoho zdravých lidí: bez radosti ze života. Díky běhu se dostala ještě dál, než by si kdy vysnila. „Běhala jsem na dráze i na silnici a více než deset let jsem závodila za americký atletický tým,“ prozrazuje. Zvládla sprinty, 10km závody i maratony. Na kontě jich má sedm. A to není všechno...

„Mým motorem jsou nové zážitky,“ říká Sarah, která tak dokazuje, že lze být spokojená i bez ohledu na handicap. Její úspěchy ale umí i pomáhat: třeba ve vývoji protetických pomůcek pro sportovce – speciální protéza z karbonových vláken Össur Flex-Run či důmyslná podešev vhodná k protéze Nike Sole jsou vylepšeny na základě jejích požadavků a zkušeností. Nyní jsou tak k dostání po celém světě v prodejnách s protetickými pomůckami.

Jaký zážitek je tedy pro Sarah vlastně ten nej? „Jsem první žena s protézou, která dokončila havajského Ironmana,“ odpovídá mi. A mě padá čelist, protože sama mám za sebou několik krátkých triatlonů. Při Ironmanovi ale jdete až za limity lidských možností: plavete 3,8 kilometrů v moři, jedete 180 kilometrů na kole a následuje běh dlouhý 42 kilometrů. „Bylo to vážně něco. Jsem ráda, že se mi to podařilo," hovoří o úmorném boji, který vede do cíle bitvy železných žen a a mužů. A její další výzvy? Necháme se překvapit.

Ještě pořád si myslíte, že celý svět stojí proti vám? Sarah vám vzkazuje: „Neřešte proč vy! Na to kašlete. Určitě si ale jděte za svými sny a nebojte si je plnit!“