Ucpaný odpad: Co na něj platí?

Mastnota, zbytky jídel, vlasy... Také je jednoduše spláchnete do odpadu a máte dřez, vanu nebo umyvadlo uklizené raz dva? Za pár měsíců či roků můžete litovat. Ucpaný odpad je totiž jedna z nejméně příjemných domácích „katastrof“. Způsoby, jak ji odstranit, jsou dva: zvolit můžete buď mechanickou, nebo chemickou cestu.

Nejlépe se odstraňuje problém, který nevznikl. Jak tedy zabránit ucpání odpadu? Sítka do odpadu jsou sice účinná, ale spoustě lidí vadí. A to i přesto, že ta plastová už nahradila kovová, která v nerez dřezech vypadají nenápadně. Jiným se je zase nechce pravidelně čistit, a pokud to neudělají, pohled do dřezu či umyvadla není zrovna vábný.

Existuje ale i druhá možnost: prolít jednou týdně každý odpad zhruba třemi litry vroucí vody. Zpravidla tak dosáhnete toho, že mastnota z kuchyňských tuků, ale i mýdel či šamponů se rozpustí a odpad se uvolní i se vším, co se tady nachytalo.

Při prolití horkou vodou také lépe poznáte, zda odpad páchne, nebo ne. První případ znamená, že se zde začínají množit bakterie, a tedy že potrubí není zcela čisté. Pak je vhodné zvolit dezinfekci čili některý z chemických či ekologických přípravků fungujících na biologické bázi.

Pokud vám odpady špatně odtékají, zřejmě se rozhodnete pro některý z „tekoucích“ čističů. Je to totiž nejjednodušší – nalijete, necháte podle doporučení výrobce působit a je zpravidla hotovo. A za levné peníze, neboť cena čističů začíná zhruba na stokoruně. Na trhu jich koupíte už několik, všechny pracují na stejném principu – čisticí látkou je zde hydroxid sodný, tedy louh. Z chemie si možná pamatujete, že jde o žíravinu, ale také zdraví škodlivou látku. První vlastnost je v tomto případě vítána, protože odstraní nánosy v potrubí. Ale pozor, není pro každého. U starších staveb se používalo plastové potrubí, které odolávalo teplotám maximálně šedesát stupňů. A při reakci louhu s vodou vznikají vysoké teploty, které by mohly takové trubky zdeformovat a poničit. U nových polypropylenových trubek nic takového nehrozí.

Na místě je ale dodržovat bezpečnostní předpisy. Rukavice a brýle by měly být samozřejmostí. Stejně tak buďte opatrní při skladování. Tyto přípravky jsou nebezpečné pro lidi i zvířata. Skladovány by tedy měl být pod zámkem.

Koho ten popis děsí a upřednostňuje ekologické přípravky, může zvolit biologické čističe odpadů. Jejich princip lze jednoduše popsat tak, že dovnitř nasadíte enzymy, které usazeniny „sežerou“. Jejich cena se také pohybuje kolem stokoruny, opět ale závisí na velikosti balení a koncentraci. Práce s těmito přípravky je bezpečnější, do odpadu je nalijete či nasypete, a pak zalijete horkou vodu, ta je důležitá, protože spouští celý proces. Ten je ale pomalejší než u louhu, proto pamatujete na to, že vanu, umyvadlo či dřez nesmíte několik hodin – většinou šest až osm – používat!

I když se rozhodnete pro chemické čištění, stejně je dobré nejprve „protáhnout“ odpady zvonem. Není to moc příjemná práce, mnohdy při tom ale zjistíte, čím jsou odpady ucpané. A hlavně budete vědět, zda jde jenom o vlasy a stačí více opatrnosti, abyste se do podobné situace zase nedostali, nebo jestli je příčina jinde a vás čeká povolávání firmy, což je otázka zhruba 1500 korun.

Použití zvonu však není jedinou mechanickou metodou čistění odpadu, často pomůže i tlak vody. Přitom takové tlakové zařízení si zvládnete vyrobit sami, zde je jeden čtenářský tip: Odšroubujte ze sprchy hlavici a hadici vložte do odpadu. Okolí dobře utěsněte nejlépe hadrem a pusťte vodu na maximum. Vznikne tak poměrně velký tlak, který může potrubí protáhnout.

Máte podobné tipy? A jaký čistič odpadů se vám nejvíce osvědčil? Podělte se o své zkušenosti s ostatními.