Nenechte sebou manipulovat!

„Terezko, tyhle šaty si absolutně nemůžeš dovolit. Jednou je ti pětatřicet, a tohle je oblečení pro sedmnáctku," říká autoritativně matka dospělé dceři před zrcadlem v butiku. Prodavačka spěchá dceři na pomoc, ale marně. Matka, ač sama, je v přesile.

„Terezko, ty bys vážně chtěla ve svém věku studovat vysokou? A ty si vážně myslíš, že bys to dokázala? Vždyť jsi sama říkala, že jsi tak tak odmaturovala. Ne, to bys nezvládla. Nemůžeš riskovat, že by ses zhroutila," říká starostlivě manžel, kterému jde hlavou, o kolik péče by ho manželčino distanční studium připravilo.

„Hele, ségro, já ty peníze nutně potřebuju, půjčíš mi je, viď. Co že jsi s nimi chtěla udělat? Vymalovat byt? To je nesmysl, to počká. Já na tu dovču prostě jet musím, jinak se na mně Petr vykašle, a to by sis přece nevzala na svědomí!" Sestra odjíždí do Dominikánské republiky, peníze možná vrátí, a možná také ne, a Terezka si o veselých oranžových stěnách může nechat jen zdát.

„Terezko, ať tě ani nenapadne poslat Davídka na školku v přírodě. Nevidíš, jak je malý a pořád nemocný? To já bych nikdy nedopustila. Když si chceš od něho odpočinout, dej ho na 14 dnů k nám, a hotovo," rozhodla nekompromisně tchyně a pokus o osamostatnění synka se rozplynul.

Terezka má dvě možnosti.

Během let se schoulí v ustrašenou, labilní, nerozhodnou ženu, kterou navíc uvnitř sžírá nespokojenost s osudem. Kdybych udělala to či ono, mohla jsem na tom dnes být lépe, říká si. Zpočátku si v duchu přehrává, jak se příště tchýni či matce vzepře, ale postupem času i tato chuť mizí. Terezka je jako beránek, smířená, nejistá, bez jiskry života. Syn jí má rád, ale táty si váží víc, tchyně o ní mluví s despektem, sestra se na ní obrací, jen když ji potřebuje. Pro matku je stále vděčným objektem kritiky, kterou stará paní k životu potřebuje. A manžel? Submisivní Terezka ho začala nudit. Odešel k jiné, ne sice mladší, ale vitálnější.

Zdravě se naštve, a všem klidně, leč rezolutně oznámí, že je svéprávná bytost, která se bude rozhodovat sama. Podotkne, že dobře míněné rady samozřejmě přijímá, ale jen jako rady, které povedou k jejímu rozhodnutí. Koupí si módní kreaci, zapíše se na studia, vymaluje byt a výchovu Davídka začne pevně třímat ve svých rukou.

Manipulátory na pracovišti a v profesních vztazích poznáme celkem snadno. Pokud se jim nedokážeme vymanit a oni příliš ovlivňují naše pracovní nasazení i psychiku, můžeme změnit zaměstnání. S rodinnými manipulátory je to těžší. Před nimi neutečeme. Žádný z nich by nepřipustil, že kromě dobra pro toho druhého sleduje i své zájmy a svůj prospěch. Většina manipulátorů však nemanipuluje vědomě. Rozhodnutí v jejich prospěch nebo jednání, z něhož mají zisk, si vykládají jako důkaz přátelství a respektu manipulované osoby. Neuvědomují si, jaké důsledky to představuje pro jejich bližní: pocit ztráty vlastní hodnoty, pokles sebedůvěry, vysokou míru stresu. Vztah s osobou manipulátora má na nás devastující účinky. Začneme mít pochybnosti o svých schopnostech, znalostech a lidských kvalitách. Později se přidávají i potíže fyzické, jako nespavost, bolesti hlavy, deprese.

V přítomnosti manipulátora odkývneme všechny návrhy, názory a rozhodnutí, byť s nimi nesouhlasíme. V noci se pak budíme a užíráme se tím, že jsme se nevzepřeli a neprosadili vlastní vůli.

Manipulátoři, ať už vědomí nebo nevědomí, vždycky tvrdí, že to s námi myslí dobře. Jenže... Co je dobré pro jednoho, může být škodlivé pro druhého. A proto - nevnucujme nikomu svou vůli a naopak, od nikoho si nenechme vůli vnucovat.