Článek
Jsem si víc než dobře vědom, že opět strkám holou ruku do sršního hnízda a ještě tam s ní máchám. Ale milé zlaté, já musím. Po tom, co téměř dva roky zkoumám vaše dotazy, trápení a reakce v diskusích zde pod články, dospěl jsem ke strašlivému zjištění. České ženy jsou sebedestruktivní a vlastní sebevědomí pravidelně posílají do středověku. A co je na tom nejhorší, děláte to, aniž by vás k tomu někdo nutil! A ještě ke všemu jste na to, že si samy odebíráte své ženské zbraně, hrdé!
Nuda v českých ložnicích
Sleduji to již delší dobu, ale oči mi doslova vyvrátily v sloup četné reakce na nedávný článek kolegyně Lucie Při sexu si nesundává ponožky?! Říkal jsem, no Lucie nás chlapy zrovna nešetřila, ale dobře nám tak, vždyť je to v roce 2010 ostuda, jací jsme tady v Čechách pořád burani. A docela jsem se těšil, jak nás zamindrákované, hospodské a pivní české muže rozmetáte v diskusi a přidáte další nechutnosti, kterých se dopouštíme, a na fest se opřete nejen do našich nesundaných ponožek ve chvilkách intimní rozkoše, ale též do nevkusných trenclí a vytahaných nátělníků, pivních mozolů, orangutaních chlupů v nose, v uších i na zadnici… Že začnete křičet a sepisovat manifesty, že tohle už dál nehodláte snášet, že už vás ten humus ve vašich ložnicích nebetyčně uráží a že si už také konečně zasloužíte čistotné, upravené a sexy muže západního střihu.
Místo toho, jste ukázaly něco jiného: zoufalý nedostatek sebeúcty. Je vám tragicky jedno, jak se s vámi zachází, spokojíte se s katastrofálním málem, a nejen, že tu ubohost považujete za něco, co se dá snést, ale je to pro řadu z vás norma, ke které se navíc samy dobrovolně snižujete. Kde jsou ty časy, kdy žena muže pozvedala, dělala ho lepším a vedla ho k tomu (když už toho sám nebyl schopen), aby přestal jíst i hlavní chod lžící a oblékal se přiměřeně zeměpisné šířce, v níž žijeme? (Ano, na rybím trhu v Bangladéši mě ponožky v sandálech ani jinde nepohorší, protože ten, kdo tam má na sandály a do nich dokonce i fusekle, je mega king, ostatní chodí bosky).
Nespokojte se s primitivním chovánímFoto: thinkstock.com
Nedostatek sebeúcty = špatná milenka
Asi to bude pro spoustu z vás podobně příjemné, jako chroupat gratinované šváby, ale žena, která si neváží sama sebe, nemůže být dobrou milenkou. Opravdu dobré milování totiž není o nacvičené technice ani okoukaných pózách z filmů pro velké kluky, ale hlavně o sdílené intimitě. (I když podívat se, leccos se přiučit a procvičit rozhodně není na škodu – naopak! Neurážejte se, ale ve většině těchto filmů se prostě dějí věci, které se chlapům líbí. Jinak by na to nekoukali. A neobelhávejte samy sebe, že to sleduje jen určitá skupina pánů, mezi nimiž zcela určitě není ten váš. Koukají na to všichni chlapi, a ti, kteří tvrdí že ne, tak ti nejvíc!) Milování je o mluvení! Tedy o umění nebát se otevřeně si říct, co chci, co se mi líbí a po čem toužím. A nelhat. Protože každým předstíraným orgasmem ubližujete hlavně sobě, ne tomu chlapovi, který si na základě vašeho oscarového divadélka myslí, jaký je frajer.
Zabiják vášně? Oslovení mámo a táto!
Ve vztahu začne chybět vášeň, když jsou si sami sebou partneři příliš jistí. Když si zevšední a rezignují na svůj vzhled a na hledání kouzla. Zkrátka, když přestanou řešit takové „maličkosti“, jako je to, že si v posteli už ani nesundávají ponožky.
Nechejte si vlastní tajemství. I po tom, co začnete s frajerem žít pod jednou střechou, nebo se vdáte, nedovolte samy sobě zredukovat svou osobnost na pouhou manželku a matku dětí. A nevymlouvejte se, že to s sebou přinesl život. To vy, ženy, na to máte patent, vyměnit vlastní já za alter ego služky v domácnosti a ztratit postupně svou cenu a sebeúctu.
Buďte i po svatbě nadále samostatné a udržujte si svůj okruh přátel a koníčků. Věta: „Od té doby, co jsem se vdala, mě zajímá už jen můj muž a domácnost,“ je přímá vstupenka do Klubu vdaných paní, kterým manžel zahýbá. A když si začnete říkat táto a mámo, je to už totální konec. Vždyť který normální chlap by chtěl mít vášnivý sex s mámou?!
Ale abychom to neházeli všecko jenom na pekelné oslovení mámo a táto, jsou tady i další „pecky“, které z vás spolehlivě udělají ženu nechtěnou, odmítanou a podváděnou. Takže, jestli máte dost odvahy podívat se pravdě do očí, tady jsou:
Berte rozmazlování jako standardFoto: thinkstock.com
Zakázaná slova „při tom“:
- Zlato, miluješ mě? (Tohle je podpásovka. Zvlášť, když je zlato v nejlepším. Většinou nedokáže vůbec myslet ani mluvit, takže jako výpovědní hodnotu pro vás bude mít jeho zamrmlání ehmmm, případně zafunění To víš, že jo? Jsou jisté okamžiky, kdy je muž schopen tvrdit, že by vás miloval, i když budete mít šest rukou. Já bych si tedy radši počkal až mi to řekne sám od sebe a při trošku noblesnější příležitosti).
- Máš mě vůbec rád? (Tady už se opravdu ztrapňujete!)
- Vážně ti nepřipadám tlustá? (A co tak asi čekáte, že vám řekne, když už jste oba nazí v posteli? Pokud není hulvát, bude milosrdně lhát, pokud disponuje smrtelnou dávkou upřímnosti, budete mít pravděpodobně oba zkažený večer.)
- Fuj, to se mi hnusí! (Pokud se jedná o dotyky nějaké části jeho těla – no comment.).
- Tam se tě nikdy nedotknu! (Tak tohle by zchladilo i trosečníka, který rok neviděl ženskou.)
Zakázaná slova „po tom“:
- Bylo to krásné, ale Petr vydržel déle….
- Miláčku, s Petrem jsem měla VŽDY tři orgasmy… (Netřeba komentáře.)
Zakázaná slova za všech okolností:
- Máš ho moc malého. (Absolutně netřeba komentáře!)
Aspoň tedy na závěr slova útěchy, ovšem pravdivá. Řečeno mou mluvou reklamního agenta: Každá žena má svou cílovou skupinu. Takže jste-li mocná dáma barokních tvarů, nehledejte štěstí mezi nagelovanými metrouši, ke kterým holt bude pasovat jen vyzáblá vysolárkovaná Barbína, a zalovte mezi chlapci jadrnější ražby. Aneb jak říkala moje babička: „Každej zadek nakonec sedne na ten správnej hrnec!“
Hezké jaro přeju!
