Napůl člověk, napůl robot! Co všechno se dá v těle nahradit?

Máte rádi sci-fi filmy, ve kterých běhají androidi s počítačem v mozku a umělými svaly? Žijeme v době, která fantastiku už skoro dohání.

Koncem minulého roku obletěla svět zpráva o první úspěšné implantaci plnohodnotného umělého srdce, která proběhla v Paříži. Chytrý strojek je třikrát těžší než skutečný orgán a pohání ho externí baterie, kterou pacient musí nosit pořád u sebe. Různé varianty srdeční podpory se používají už léta, „francouzské“ srdce ale údajně umožňuje svému nositeli dosud nevídanou svobodu pohybu.

Mechanické srdce se voperovává pacientům, které by jinak čekala jistá smrt, a slouží hlavně k překlenutí doby, než se najde opravdové k transplantaci. Potřebných je ale mnohem víc než dárců. Dalším směrem výzkumu je proto pěstování kmenových buněk, které by v budoucnu dokázaly poškozené srdce opravit.

Zařízení zvané kochleární implantát pracuje na úplně jiném principu než obyčejná naslouchátka. Nezesiluje řeč a zvuky, které postiženého obklopují. Z mikrofonu, umístěného za uchem, je vede přímo do hlavy, kde stimuluje sluchový nerv. Neznamená to ovšem, že pacient slyší stejně jako dřív. Elektronicky zpracované zvuky jsou jiné než ty, které slyší zdravé ucho, je třeba se jim naučit porozumět. Implantát přesto lidem se ztrátou sluchu umožňuje vést téměř normální život.

Krevní náhražka, která se v současnosti používá, připomíná spíš mléko. Bílá tekutina slouží jako pomoc v nouzi při velké ztrátě krve při úrazech, operacích nebo v odlehlých oblastech, kde není k dispozici dost krevních konzerv. Trvalá náhražka pravé krve to ale není, přípravek plní jen jednu z mnoha jejích funkcí – přenáší kyslík a oxid uhličitý. Na plnohodnotné umělé krvi ovšem pracují vědci celého světa. Poslední zprávy znějí nadějně: z kmenových buněk, odebraných z kostní dřeně dobrovolníka, se podařilo vypěstovat červené krvinky a úspěšně je vpravit zpět do jeho krevního oběhu.

Umělá bionická ruka je lékařům k dispozici už několik let a stále se zdokonaluje. Každý z jejich pěti prstů je poháněn samostatným motorkem. Pohyblivé jsou i jednotlivé články a palec je možné otáčet o 90 stupňů. „Majitel“ takové ruky je tedy schopen provádět většinu běžných pohybů: umyje se, učeše, udrží skleničku. Protéza je dost těžká a její ovládání vyžaduje dlouhý trénink. Ovšem stojí to za to!

Náhražky kůže se používají při rozsáhlých popáleninách, kdy není možné celou plochu ošetřit pomocí štěpů vlastní kůže, přenesených z jiných částí těla. Jsou buď biologické, z lidské nebo zvířecí kůže, nebo syntetické. Vždy slouží jen k dočasnému překrytí a ochraně rány. Skutečná umělá kůže, kterou by organismus mohl přijmout natrvalo, je už ale ve fázi klinických zkoušek. Jejím základem je síťka z bílkoviny zvané fibrin.

Dokonalé hydraulické protézy z lehkých a pevných materiálů umožňují téměř neomezený pohyb v terénu. Systém snímačů zaznamenává každé dvě setiny sekundy namáhání jednotlivých částí protézy, vestavěný mikroprocesor údaje vyhodnocuje a přizpůsobuje podle nich její chování. Díky tomu je s protézou možné nejen chodit do schodů, ale i běhat nebo lyžovat.

Co byste potřebovali vyměnit vy? Nebo už něco umělého máte?