Muž vs. žena: Kdo uvaří lepší guláš

První spory se dostavily už při nákupu surovin. Člověk by si řekl, že na guláš je potřeba víceméně to stejné. Omyl. Zatímco já jako zastánkyně ostřejších receptů jsem bojovala za chilli papričky a pálivou papriku, Honza nekonečně dlouho přemýšlel, která sladká paprika bude ta nejlepší. A to byl teprve začátek.

Tuhle poučku razila vždycky i moje mamka a Honzu jsem trochu podezřívala z toho, že to od ní odkoukal (ostatně znají se už pěkných pár let). A hned s krájením cibule nastal další kámen úrazu. Nejen kolik (já dávám míň), ale i na jak jemno, respektive hrubo se má krájet. Já jsem se nakonec vzdala, protože krájet cibuli se mi ani za mák nechtělo, a nechala jsem to jen na něm. Co mě překvapilo víc, že ještě před masem přidává papriku (která při připálení hořkne) a vůbec že to tak divně míchá dohromady. Mně to sice všechno trvalo o dobrých dvacet minut déle, ale zase jsem měla jistotu, že to dělám dobře.

Nad čím Honza kroutil hlavou asi nejvíc, byla moje sklenička leča. Přidat čerstvou zeleninu by samozřejmě bylo lepší, ale v podmínkách poloviny prosince mi nepřišlo úplně vhodné krájet drahá španělská rajčata, která jsou navíc většinou úplně bez chuti. Takže ve chvíli, kdy Honza už měl základ hotový, zalitý vodou a čekal, až mu změkne maso, já jsem se stále lopotila s cibulí, která se podle mě musí rozpadnout tak, aby vznikla v podstatě hladká šťáva. Teprve potom jsem si mohla dovolit přidat plechovku rajčatového protlaku (tu tam Honza taky dával zhruba o deset minut dřív) a skleničku leča, načež mě čekalo další odvařování přebytečné vody. Budiž mi ale aspoň jedna věc k dobru. Zatímco on guláš jen velmi líně zahustil moukou, já jsem ho zahušťovala chlebem. A to taky chvíli trvá. Mouku se snažím nepoužívat na zahušťování vůbec, snad jen s výjimkou jíšky do polévek, kde to většinou jinak prostě nejde.

Jak se říká, když dva dělají totéž, nikdy to totéž nebude. A to se nám potvrdilo i v kuchyni, byť bychom se s Honzou za normálních okolností zřejmě nepohodli ještě mnohem víc – naše kuchařské postupy se liší snad i u mazání chleba a za těch mnoho let, co ho znám, jsme se v kuchyni potkali nesčetněkrát. S gulášem se opravdu předvedl. Na můj vkus byl sice málo ostrý (zbožňuju ostré věci a guláš by trochu ostřejší být měl) a už vůbec jsem nepochopila, proč ke guláši dělá rýži (uznávám, rýži nemám ráda za žádných okolností), chuťově mi ale dost učaroval. S tím svým jsem mu jednoduše nesahala ani po kotníky. Jak ale říkala naše fotografka Mona, můj guláš prý taky nebyl úplně hrozný a aspoň konečně ví, co udělá s tou sklenicí leča, co ji má doma a neví si s ní rady.

Že je Honzův guláš lepší, mě ale ve finále nepřekvapilo. Jednak se mi guláš asi ještě nikdy nějak závratně nepovedl - jsem holt mladší než on, a tudíž jsem ještě neměla tolik příležitostí ho vypilovat. A druhak když se podíváte do nejlepších světových kuchyní, na ženskou tam narazíte jen velmi výjimečně. Většina chlapů se sice doma v kuchyních zrovna nepředře, ale i když vaří jednou za půl roku, vždycky to vaše chuťové buňky omráčí.

Teď už se pojďme podívat na ryze chlapský a ryze ženský recept!

Na dvě porce potřebujete: 0,5 kg plecka, 0,5 kg cibule, rajčatový protlak, sladká paprika, olej, sůl, majoránka, pepř, hladká mouka, rýže

Postup: Na oleji osmahněte do zlatova všechnu cibuli. Přidejte na kousky nakrájené maso a lehce je orestujte. Přidejte sladkou papriku, pepř a rajčatový protlak, vše důkladně promíchejte, podlijte vodou a nechte maso vydusit do měkka. Na závěr lehce zaprašte hladkou moukou, aby se guláš zahustil, a ještě krátce provařte. Úplně nakonec zasypte majoránkou. V kastrolku na troše oleje osmahněte jednu malou najemno nakrájenou cibuli, přisypte propláchnutou rýži a také ji trochu orestujte. Na jeden hrnek rýže přidejte dva hrnky vody a vařte, dokud se všechna voda nevyvaří - rýže pak bude akorát hotová.

Na dvě porce potřebujete:0,5 kg plecka, 3 velké cibule, rajčatový protlak, gulášová paprika, sůl, čerstvé nebo nakládané chilli papričky, malá sklenička leča, 2-3 krajíčky chleba na zahuštění, olej, sůl, pepř, majoránka

Postup: Cibuli nakrájejte na menší kousky a osmahněte ji na oleji. Přidejte na kousky nakrájené maso, zlehka jej orestujte a zalijte vodou, kterou nechte vyvařit. Vodu přilívejte a nechávejte vyvařit tak dlouho, dokud se cibule úplně „nerozjede“. Pak přidejte rajčatový protlak a lečo, promíchejte, dochuťte solí, pepřem, gulášovou nebo ostrou paprikou, případně drceným kmínem (ten já nepoužívám). Vše nechte provařit, dokud maso nebude měkké. Pak přidejte najemno nakrájenou chilli papričku a zasypte klidně celým pytlíčkem majoránky rozemleté mezi dlaněmi. Úplně nakonec guláš lehce zahustěte vmícháním na kousky natrhané střídky chleba.

Ženská a chlap dělají spoustu věcí jinak, vaření nevyjímaje. Jestli ale mohu po dnešní zkušenosti doporučit, nikdy mužům do ničeho v kuchyni nemluvte a neraďte jim. Protože jinak budete o hladu, až se naštvou, že jim dostatečně nevěříte!