Milada, Hana a Eva: Konečně se dozvěděly, proč do teď nezhubly!

Všechny chceme být štíhlejší a mnohé z nás o tom dokážou dokonce i hodiny mluvit. Ale skutek? Utekl! Naše trojice nám tak může být motivací, jak začít také. Vždyť ty změny, které Milada, Eva a Hana udělaly, se dají zvládnout! No, posuďte samy...

Tip redakce: Že naše hubnoucí čtenářky neznáte? Po přečtení článku Milada, Hana a Eva: Začínáme hubnout s ProŽeny.cz! budete v obraze.

„ Jak to mám já?Snídaně v 5.30, tedy půl hodiny po probuzení. Svačina v 8 hodin, druhá svačina v 10.30, oběd ve 13, svačina v 16 a večeře v 19 hodin. Vždy musím jíst sacharidy a bílkoviny, někdy se zeleninou a k večeři už jen bílkoviny se zeleninou bez přílohy. Mám pít dva litry vody denně, což je tak jednou tolik než doposud. Na oběd si připravím den předem krabičku, a pak v práci na oběd ohřeji. Už žádné rychloobčerstvení! Ale jíst tolikrát za den? To mě opravdu dost překvapilo. Nevěřila bych, že častým jedením se dá zhubnout. Tolik svačin jsem nikdy neměla. Ale věřím svému poradci, tak se těším na výsledek. Baví mě, že nemám hlad a cítím se skvěle!

Co jsem nevěděla? V každé snídani či svačině musím mít bílkovinu a sacharidy. Dříve jsem k svačině jedla třeba jen jogurt, je potřeba k němu mít i kousek rohlíku. Také jsem hrozně málo pila, navíc třikrát za den kafe z automatu, nebo 3 v 1 , kterým je teď konec. Ale abych pravdu řekla, tak mi vůbec nechybí. Stejně jako sladké, co jsem si často ke svačině uzobla.

A novinky? Mám za sebou první lekci cvičení v posilovně. Můj odborný poradce je totiž zároveň i trenér, takže si mě vzal do parády. Byla to tedy makačka, uf! Ale jsem ráda, že mám nad sebou dozor, protože vím, jak správně vlastně cvičit."

„Po první lekci cvičení se mě Eva ptala, kolik za první měsíc zhubne. Proto mám pro všechny nedočkavce radu: uvědomte si, že jste třeba jako Eva za posledních devět let přibírali 15 kg. Nechtějte proto po sobě za měsíc zázraky! Ze začátku nesledujte kila, ale pokud potřebujete, tak centimetry. Naším cílem není jen ,tříměsíční odtučňovací kúra', ale začátek nového, lepšího života,“ upozorňuje odborník a k Evě dodává: „Největší problém stravování Evy byl v podvýživě. Tím mám na mysli nejen podvýživu ohledně energie, která se pravidelně konkrétně pohybovala mezi třetinou a dvěma třetinami toho, co by teoreticky měla sníst, ale i podvýživu ohledně důležitých živin (bílkoviny, komplexní sacharidy, kvalitní tuky...).

Taky měla nedostatek vlákniny, která úzce souvisí z příjmem komplexních sacharidů. Pak k tomu přičtěme další menší problémy jako horší kvalita některých jídel, pozdní snídaně a tak dále. Nazval bych to klasickým příkladem nedostatků ve stravování žen v současnosti,“ říká Radek Mirovský.

Jaká má tedy pro Evu doporučení? „Ta hlavní byla stabilizovat příjem energie, která by měla vést k redukci. Dále lépe rozvrhnout příjem energie (snídat dříve) a zvýšit příjem kvalitních živin, hlavně bílkovin a komplexních sacharidů. V praxi to znamená více ovoce, zeleniny, celozrnných obilnin, mléčných výrobků a nízkotučného masa.“

„ Co říkám na nový jídelníček? Jídelníček je naprosto úžasný. Když jsem se pokoušela o hubnutí dřív, dostala jsem přesně napsané, co jaký den mám jíst. A když jsem to nezvládla nakoupit, nebo na to neměla chuť, už to bylo špatně a hlavně to doma nikdo jiný jíst nechtěl. A vařte 5 lidem něco jiného než sobě! Teď jím vše, co mi chutná a i můžu vařit pro celou rodinu, jen pro sebe v jiném množství a jiném čase. Změnou je úprava jídla – žádné smažení, omáčky, husté polévky a tak dále. Ale víte, co? Je to neuvěřitelné: ono se to dá a i je to moc dobré.

Moje největší chyba?Tušila jsem, co dělám špatně. Jedla jsem jednou či dvakrát denně, přišlo mi, že když budu jíst častěji, tak neprojdu dveřmi. A změňte to! Navíc jsem jedla i ve špatnou denní dobu a samozřejmě i v neúměrném množství. A pití? Dřív jsem pila opravdu dostatečně, ale po dětech jsem tomu moc nedala. Jít někam, kde není v dosahu toaleta, bylo nemyslitelné, tak jsem raději moc nepila. Co poctivě piju, nejsem oteklá. Co dodržuju dietu, nejsem unavená, což se předtím říct nedalo. Dvě hodiny po probuzení jsem padala, jak se říká, na hubu. Teď jsem v pohodě. Takže se těším na příští týden, kdy začnu s pohybem.

Jsem překvapená,že musím jíst takové množství jídla. Mám pocit, že nedělám nic jiného, než že jím a nebo myslím na to, kdy už zase budu muset jíst. Ale rozkaz od mojí výživové žížalky, jak jí říkám, zní jasně, sníst vše, co mám v plánu, včetně příloh. Tak poslouchám."

„Hanka byla zvyklá jíst dvakrát denně a velké porce, málo pila, libovala si v potravinách, které mají velké množství tuku (například topinky na tuku k snídani). Přestože je diabetička, moc nesledovala dávky cukru ve své stravě, a dokonce i šidila léky. Proto první věc, na kterou jsme se zaměřily, je pravidelnost v jídle a zmenšení porcí – to je pro každého diabetika zákon a pro obézního obzvlášť! Upravily jsme skladbu v jednotlivých jídlech, aby se jí dostávalo pravidelných sacharidů, množství bílkovin a velké množství vlákniny – ta snižuje glykemický index, a to je pro Hanku moc důležité. Mám z ní ale radost. Po týdnu, co jsme spolu v kontaktu, nedělá chyby, píše mi každý den report o jídle, a mám dokonce pocit, že si to užívá. Spolu to zvládneme, jen tak dál!“

„ Jaké změny mě potkaly? U mého jídelníčku není určena přesná gramáž, což je zatím pro mě matoucí. Mám jíst pomalu a vychutnávat si jídlo, jen tolik, dokud se necítím najedeně. Špatně se to odhaduje při přípravě pokrmů, ale věřím, že to po čase dostanu do oka.

V čem jsem chybovala? Špatně bylo několik věcí. Snažila jsem se jíst sice podle obecných doporučení na podíl cukrů, tuků, bílkovin ve stravě, ale nezohledňovala jsem to, že není cukr jako cukr. Například komplexní cukry nenahradím müsli tyčinkou. Také jsem měla relativně úzký výběr potravin a kvůli nevhodnému dennímu režimu (jako typický student jsem navyklá ponocovat) jsem se dostávala k druhé i třetí večeři. Podle mé poradkyně je u mě potřeba hlavně celkově upravit životní styl: priorita je změna mých špatných návyků právě ve spánku, jídle, ale i relaxačních aktivitách a organizování času.

Že je při hubnutí hlad? Při špatném možná. Ale já jsem sytá! Jídla jsou dokonce i krásně barevná (dnes například rizoto s červenou řepou, strouhaným tempehem, pažitkou a bazalkou). Pro mě jsou to potraviny zcela nové – tempeh, řasy kombu, bulgur, oleje z řady různých plodin, jáhly, pohanka, dýně hokaidó a další. Ale ráda je vyzkouším, jsem totiž zvědavá! Navíc třeba jáhlová kaše s rýžovým mlékem a sušeným ovocem mě bavila – chutná skoro tak dobře jako mléčná rýže."

Tip redakce:Toužíte shodit nadbytečná kila, ale do kapsy máte hluboko, či jste bez práce jako Milada? Inspirujte se jejím příběhem ve článku Milada: Chce zhubnout, ale nemá peníze!.

„Je potřeba mít z jídla radost, a ne žít ve stresu, co vlastně můžete jíst. Takže jsme zařadily nové recepty, ráno si Milada dělá obilné kaše, místo mléka používá rýžové mléko. Vynechaly jsme různé tyčinky s jogurtovou polevou, džusy, ochucené nápoje. Obědy i večeře jsme vyladily, aby obsahovaly i bílkoviny kromě masa i v rostlinné podobě, například luštěninovou polévku, cizrnový salát a tak dále, na krůtí maso už byla Milada zvyklá, také jsme přidaly ryby.“

Jestli jste se právě teď rozhodli, že do hubnutí jdete také, tleskáme! Další tipy pro vás budeme mít ve středu, kdy vám na sebe více prozradí i Hanka. Těšit se můžete i na první recepty. Tak co říkáte, jdete do toho s námi?

Styling: Veronika Králová, make-up: Lenka Marcová (Surface – profesionální škola vizážistů)