Článek
Nevěru v praxi zažije téměř každý manželský či partnerský pár. Bokovky mají muži i ženy, ale fakt je ten, že muži mají na rozdíl od žen tendence udržovat dva paralelní vztahy. Mají manželku, děti a poklidný rodinný život, který si čas od času zpestřují po boku milenky. Jenže většina žen ze své povahy dlouhodobě nevydrží žít s pocitem, že je až druhá v pořadí. A tak přichází na řadu triky a podrazy, s jejichž pomocí se milenky snaží urvat pozici číslo jedna…
1. Ať už to praskne
Je to vcelku logická představa. Jakmile se nevěra provalí, manželka se naštve, svého muže vyhodí a možná požádá i o rozvod. A kam on půjde? Samozřejmě k milence, která ho přivítá s otevřenou náručí, utěší ho v těžké chvíli a poskytne mu život plný lásky a štěstí.
A tak se milenka nesnaží vztah nijak tutlat, naopak se nenápadně snaží o jeho provalení. Mezi nejčastější triky patří následující:
- Ačkoli je s milencem domluvená, že například po osmé večer už mu nebude volat (to už je doma s rodinou), tuto dohodu porušuje. Vždy má k telefonátu samozřejmě velmi pádný důvod, aby nemohla být jen tak lehce obviněna, že to dělá naschvál.
- Objevuje se na místech, na která chodí on s rodinou. Vždy je to samozřejmě „velká náhoda“, ale tato setkání nevěrného manžela přivádí do rozpaků a do situací, kvůli nimž může podváděná manželka začít něco tušit.
- Patří sem i fyzické důkazy nevěry, jako jsou například obtisky od rtěnky na košili, zapomenuté gumičky do vlasů v jeho autě, drobný osobní dárek nepozorovaně vsunutý do kapsy jeho saka.
Jak je tohle funkční: Pokud budeme za úspěch pokládat to, že nevěra skutečně praskne, tak by tahle metoda mohla být pokládána za funkční. Ovšem podle odborníků málokterý muž nechá zajít věc takhle daleko. „Tato praktika může muže spíš odpudit, protože mu milenka jednoduše dělá problémy. A pokud mě partner vnímá jako zdroj svých problémů, zůstává otázkou, zda pro něj budu stále žádoucí. Já se domnívám, že nikoli,“ říká kouč partnerských vztahů Lenka Černá z portálu Mujvztah.cz.
Tip redakce:Zákeřné ale nejsou jen milenky, otcové od rodin se také dost často uchylují k nekalým praktikám. Přesvědčí vás o tom článek Prokoukli jsme ženáče. Takhle vám lžou!.
2. Dostanu ho přes dítě
Tak tohle je asi ta nejhorší technika, kterou může žena použít, ovšem děje se to. I v dnešní době antikoncepce se může stát, že milenka plánovaně „neplánovaně“ přijde do jiného stavu. A dítě se v tu chvíli mění v mocnou zbraň proti manželce. Muž si od své milenky nejspíš vyslechne následující:
- Co si počnu sama s dítětem? Dítě přece potřebuje otce?
- Tohle už neutajíme, to už musíš manželce říci, přece nezapřeš vlastní dítě?
- Ty to dítě nechceš? Tak to sis měl rozmyslet, když jsi se mnou spal. Je zřejmé, že mě nemiluješ, jen mě využíváš.
Tip redakce:Že dítě není dobrým řešením, vám dokáže i příběh naší čtenářky s názvem Čekám dítě s ženáčem! Co bude dál?.
Jak je tohle funkční: Bohužel jde často o podraz toho nejvyššího kalibru a milenkou očekávaný výsledek se většinou nekoná. Muž se k dítěti sice přizná, nese za něj zodpovědnost, ale milenka se mu tímhle trikem spíš zoškliví. Ale nejhůř je na tom dítě! „Pokud dítě nechtějí oba, přichází na svět jedinec, na kterého nejsou zralí a podle toho se k němu budou chovat. Rodičovství je obrovská zodpovědnost, a pokud si dítě pořizují jako prostředek k donucení druhé osoby k určitému kroku, je to holé šílenství, a hlavně obrovská nezodpovědnost,“ varuje Lenka Černá.
3. Ty jsi můj bůh
Tahle hra na city je poměrně častá, a hlavně dost silná zbraň. Co si budeme povídat, muži rádi slyší, jak jsou nepostradatelní, jak bez nich jejich milenka nemůže žít, jak jsou to jediné, co v životě má. A že jde o citové vydírání, to si muži minimálně zpočátku neuvědomují.
Jak je tohle funkční: Z krátkodobého hlediska to funkční je. Muži skutečně dělá dobře poslouchat tyhle líbivé věty, které doma po letech společného života od manželky již neslyší. Z dlouhodobého pohledu to ale moc dobrá praktika není. „Jedná se o takzvanou manipulaci, kterou poznáme podle dvou základních emocí. Emoce strachu a viny, kterou v nás manipulátor, v tomto případě tedy milenka, vzbuzuje,“ vysvětluje Lenka Černá. Protože pokud s námi někdo zůstává z pocitu strachu (ona beze mě nemůže žít) nebo viny (příliš jsem si ji k sobě připoutal), není to vůbec dobré.
4. Dej si na mě pozor!
K výhrůžkám přistupují ženy, které jsou v koncích. Svého milence milují, touží po něm, ale už je nenapadá jiná možnost, jak jej získat. A tak vyhrožují vším možným, od toho, že vše řeknou, že všude rozhlásí, jak je on využil a jak moc jim ublížil, až po nejkrajnější výhrůžku sebevraždou. Jde v podstatě o stejné manipulativní chování jako v předešlém případě, ale mnohem horší, nebezpečnější a sprostší.
Jak je tohle funkční:Opět jsou tu dvě možnosti, ale ani jedna neznamená pro milenku výhru. Buď muže výhrůžky natolik otráví, že už o ní nebude chtít ani slyšet, a to i za cenu, že o něm bude skutečně rozhlašovat všemožné věci. „Pokud je ale muž slabý, může jí podlehnout, avšak opět zůstává otázkou, zda s ní bude spokojený. Vztah je o svobodě a svobodné vůli. Kdykoli je zde nátlak a náznaky omezování, není zdravý,“ upřesňuje Lenka Černá.
5. Já se o tebe postarám, chudáčku
Tak na tohle pozor! Takové ty nenápadné narážky na to, jak doma u manželky muž trpí, kdežto u milenky se má skvěle, jsou velmi nebezpečné. Na tyhle věty totiž muži dost často slyší:
- „Bože, podívej, jak máš zmačkanou košili. Ona už ti ani nežehlí?“
- „Ty toho máš v práci tolik, jsi tak unavený, nemáš chvíli jen pro sebe, a ona po tobě ještě chce, abys vymaloval byt?“
- „Jsi nějaký pohublý. Dají ti doma něco pořádného k jídlu? Najez se, uvařila jsem svíčkovou, tu přece miluješ.“
Jak je tohle funkční: Takové to nenápadné házení špíny na manželku je snad jediná technika, díky níž má milenka šanci na úspěch. „Je to vcelku efektivní metoda, jak jemně muže upozornit, že může být v jeho životě lépe,“ říká Lenka Černá.
Tip redakce:Ať je to, jak chce, milenky moc často nevyhrávají. Dočtete se o tom v článku Našel si milenku! V čem je lepší?.
Zažily jste někdy „ útok" milenky? Nebo jste se naopak ocitly v roli té druhé? Zapojte se do diskuse pod článkem.