Článek
Mého manžela povýšili, a tak jsme si řekli, že jeho šéfa pozveme na večeři a tam mu poděkujeme. Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna takhle...
Bylo krátce před 18. hodinou a my jsme ještě dodělávali věci na večeři, ale děti už byly v pohotovosti. Pořád se ptaly, jestli je to ten šéf, o kterém ještě před dvěma týdny tatínek tak škaredě mluvil. Roztržitě jsme přikývli. Domluvili jsme jim, aby byly hodné tak jako vždycky, a ať si moc nahlas nehrají. Zazvonil zvonek a manžel přivedl šéfa a začalo představování, zdvořile mi políbil ruku a šli jsme se posadit. Děti jsme ani neslyšeli, byly jak myšky. Povídali jsme si o všem možném, manželův šéf byl celkem fajn. Potom jsem donesla na stůl večeři (byla kachna se zelím) a šéf si jídlo vychvaloval. Vše probíhalo v pohodě, ale na poslední chvíli se to zkazilo...
Přiběhly totiž děti a začaly říkat šéfovi mého muže to, co slyšely od svého tatínka. A že to nebylo zrovna nic pěkného! Řekly mu, že tatínek říká, že jeho šéf je holohlavý, debilní, hnusný, neschopný páprda... no prostě děs. On si to všechno vyslechl, podíval se na hrůzou oněmělého manžela, poděkoval za večeři a práskl za sebou dveřmi.
Manžel se mu potom několikrát omluvil, ale i tak si teď zažívá v práci peklo, protože ho jeho šéf důkladně sleduje a kontroluje (dřív nebyl problém odejít o 20 minut dřív, teď musí chodit na minutu přesně). Ale manžel si může za to vlastně sám a je si toho vědom.
Své příběhy k Tématu týdne Mám nejzlobivější dítě! nám už neposílejte. Již v pondělí totiž startuje nové téma, které zní: Žiji s ním, ale nemiluji ho! Zažíváte podobné pocity? Proč setrváváte ve svazku bez lásky? Napište nám svůj příběh na info@prozeny.cz. Každý týden vybíráme 3 čtenářky, které si za své příspěvky k Tématu týdne vyslouží 500 korun!
