Článek
Když vaše dítě dostane na vysvědčení pětku, čeká ho v lepším případě reparát, v tom horším, kdy je jich víc, opakování ročníku.
V první chvíli se vám chce zaječet: žádné moře, žádný tábor a na čundr s kamarády rovnou zapomeň! Žádné prázdniny, učit se budeš! Ještě než vypustíte z úst výhrůžky, které pak dost možná ani nebudete schopni splnit, zhluboka se nadechněte – a také zamyslete. Vážně je to taková tragédie?
Víc než dvě pětky
Dá se pochopit, že jste zklamaní a naštvaní, překvapení byste ale být neměli. Chodíte přece na třídní schůzky a pravidelně prohlížíte žákovskou. Nebo snad ne?
„Opravné zkoušky dítě skládá, když má na vysvědčení nejvýše dvě pětky. Pokud schytá tři a více, automaticky propadá," upřesňuje učitelka ZŠ Zuzana Dostálová. K takovým případům ale dochází poměrně zřídka a mnohdy mají jiné příčiny než pouhé lajdáctví. Nemůže být na vině situace v rodině (třeba neodhalené zneužívání) nebo psychická porucha? V každém případě doporučujeme vyhledat pomoc psychologa.
Zachovejte klid, nejde o život
Zeptal se vás v životě někdo, co jste měli na konci sedmičky z matematiky? No tak vidíte.To samozřejmě neznamená, že byste měli pětku na vysvědčení jen tak přehlédnout. Reparát je nepříjemnost, která nepokazí prázdniny jen provinilci, ale celé rodině. A svědčí i o tom, že má vaše ratolest učení opravdu „na háku“.
Přesto jeho provinění přespříliš nedramatizujte. „Ani v legraci byste neměli dítě strašit tím, co se stane, když přinese horší známku, než si představujete. Ve srovnání s ohroženým životem je vysvědčení absolutně nevýznamný cár papíru. Dítě musí vědět, že je máte rádi i s deseti pětkami a trojkou z chování,“ zdůrazňuje psycholog Václav Mertin.
Vytvořte krizový plán
Spíš než křik, výčitky a tresty je teď důležité stanovit další postup. Jak využít prázdnin k co nejúčinnější přípravě? „Opravné zkoušky jsou pro dítě určitý trest za to, že nechalo školu totálně plavat. Mělo by pocítit, že to není legrace, že má prázdniny opravdu částečně zkažené. Aby si uvědomilo, že si to příští rok nechce zopakovat,“ říká psycholožka Michaela Šedivá. Podle ní děti, které se snaží, ale prostě jim to nejde, reparáty nedostávají.
I ten nejhorší „flákač“ by měl podle Michaely Šedivé zažít aspoň dva týdny relaxu bez učebnice. Na zbytek prázdnin je třeba si učení rozumně rozvrhnout a naplánovat. Stačí i půl hodiny denně – dohodnutý plán je ovšem pak nutné dodržet. I když vám bude někdy dítěte líto, nepovolujte, jinak vás přestane brát vážně.
Tohle vaší ratolesti poraďte:
- Půjč si sešity od lepších spolužáků. V těch tvých asi nebude takový pořádek ani všechny informace.
- Jestli chceš, můžeme ti najít doučování (usnadní práci hlavně u jazyků a technických předmětů, jako je matematika).
- Zůstal někdo z tvých nejlepších kámošů v dosahu? Popros ho o pomoc, ať se učí s tebou, zkouší tě a dodává ti odvahu.
- Neuč se u počítače. Vábení her, Facebooku a jiných žroutů času je příliš zrádné.
- Neuč se na sluníčku. Možná se pěkně opálíš, v hlavě ti toho ale moc nezůstane. Změnit prostředí ti ale může pomoci, pokud se ti dělá nanic už jen z pohledu na tvůj pracovní stůl.
- Zapoj více smyslů, půjde to o to lépe. Piš si slovíčka nebo vzorečky na různobarevné kartičky a umisťuj po bytě. Říkej si látku nahlas a pochoduj při tom po bytě. Klidně mi vyprávěj o tom, co se zrovna učíš.
- Neflákej se a nenechávej učení na konec prázdnin! Když se opravná zkouška nepovede, přijdeš o kamarády a budeš si muset zvykat na novou třídu. A na propadlíka asi nebudou koukat zrovna s obdivem.
Propadlo někdy vaše dítě? A jak jste to přežili?