Konec páchnoucímu koši, je tu drtič!

Je to jednoduché! Drtič odpadu se instaluje pod dřez. Když dovaříme nebo dojíme, stačí pustit studenou vodu a drtič a zbytky jídel vhazujeme do výlevky. Ta musí být větší, než bývá obvyklé. Místo průměru 5,6 centimetrů potřebujeme devět centimetrů. Dále je třeba k provozu drtiče jen elektrický proud a studená voda.

Talíř drticí komory, který se točí rychlostí zhruba 1700 otáček za minutu, pomocí kladívek a zdrsněných stěn odpad rozmělní na kaši, která odchází potrubím z domu. K likvidaci zbytků se doporučuje používat studenou vodu. Ta totiž zajistí, že tuk v jídle ztuhne, nabalí se na ostatní rozdrcené potraviny a odchází pryč. Tím se zabrání usazování mastnoty v drtiči i potrubí.

Zřejmě každého napadne, co se stane, když nám do odpadu upadne třeba příbor. Vlastně nic. Stačí drtič vypnout a věc vyndat. Pokud to neuděláme, zafungují pojistky. Drtiče mají dvě. První vypíná přívod elektrické energie, pokud by se měl přehřát motor, druhý když dovnitř spadne právě třeba příbor nebo jiný nerozdrtitelný předmět.

V drtiči lze zlikvidovat nejen zbytky jídel či slupky ovoce a zeleniny, ale také třeba sáčky čaje nebo filtry z kávovaru. Ovšem jsou i věci, které sem nesmějí. Patří mezi ně například kousky syrového masa, šlachy a klouby. Ty by se v drtiči chovaly jako gumový balon a trvalo by dlouhou dobu, než by se rozdrtily.

Přesný seznam potravin, které do drtiče smějí, nebo ne, dodávají k přístrojům sami výrobci. A tyto výčty se mohou v detailech lišit. Záleží totiž i na příkonu motoru, který se zpravidla pohybuje od 500 do 1000 wattů. Přitom platí, že čím je výkon vyšší, tím rychleji zbytky zlikvidujeme. A také ušetříme třeba za vodu, kterou k tomu potřebujeme.

Podobně jako třeba u vysavače je i tady dobré sledovat hlučnost přístrojů. Za standard se považuje 45 až 50 decibelů. Kdo si myslí, že na tom moc nezáleží, ať si vzpomene, co dokáže vydávat za rachot puštěný mixér. A u hlučného drtiče je to podobné.

A informace na závěr pro ty, co si právě zařizují kuchyň a takový pomocník je nadchl: stojí pět tisíc korun a více. To za klid, kdy se nebudete muset hádat, kdo dojde s páchnoucím košem, přece stojí.