Článek
Samy víte, že i přes snahy rodičů vás nějak oblíknout do školky, jste se stavěly na zadní a měly jasnou představu, co na sebe. Tady to začalo. Počátky vašeho osobního módního stylu. Bylo vám tenkrát jedno, jestli si natáhnete proužky ke kytičkám nebo puntíky ke kostičkám... neřešily jste žádné konvence a trendy, ale natahovaly na sebe jednoduše věci, které se vám líbily. Jak prosté!
Pak přijde základní škola, kde se dost často necháte ovlivnit hudebními nebo seriálovými idoly. Chcete vypadat jako oni. Nedávno jsem dokonce našla sešitek, kam jsem si zakreslovala všechny modely, co nosila seriálová Sabrina. A vždy jsem zbožně koukala na oblečky Mel B ze Spice Girls.
Konec základky a střední škola, tam už se oblékáte hlavně proto, abyste se líbily klukům. Právě v tomhle období dochází k největším módním zmatkům a vymýšlíte neskutečné modely, nad kterými zpětně kroutíte hlavou. Střední škola, to je ten módní experiment, kdy koukáte na to, co frčí, zároveň se snažíte jít do noty klukovi, kterej se vám právě líbí, a ještě do toho hledáte svůj styl. Je to guláš!
Kdo si ale tímhle neprojde, jako by nebyl. Schválně zkuste vytáhnout svoje fotky z gymplu, myslím, že se pobavíte.
To je ten proces, o kterém jsem mluvila, a na gymplu kulminuje. Pak se vám styl ustálí, ale vyvíjí se celý život. Hledání vlastního stylu je konstatní, protože i vy se jako osobnost vyvíjíte na základě toho, co zažíváte, a s vámi se neustále lehce formuje i styl vašeho oblékání. Jde to ruku v ruce. Vaše osobnost a váš styl.
Sama jsem si prošla mnoha změnami a v každém daném období jsem si stála za tím, co mám na sobě, i přesto, že občas zpětně kroutím hlavou. Nejdřív to byly divočiny, pak více symetrie, pak hodně zářivých barev a teď je to pánský styl... a přijdou zase jiná období!
Měla jsem období, kdy jsem si myslela, že všechno musí ladit, modré stíny s modrou kabelkou a modrýma botama například (to je opravdu jen příklad, modré stíny jsem snad nikdy neměla na sobě :-) ). Přišla jsem ale na to, že rozhodně není potřeba tohle dodržovat.
Taky jsem se v jisté fázi oblékala podle toho, s kým jsem šla ven, což je nesmysl, protože váš styl by se měl odvíjet od toho, kdo jste vy, a ne podle toho, s kým se chystáte do kina. Je to o tom, věřit svojí osobnosti a naučit se poslouchat sám sebe.
Pár bodů, které jsou, anebo taky vůbec nejsou rozhodující:
- Znát samu sebe – důležité! Znát se, mít se ráda a podtrhnout svoje přednosti.
- Peníze– nepodstatné. Váš styl rozhodně není otázkou peněz, ty nehrajou v hledání vašeho osobního stylu žádnou roli. Hezky se obléct můžete i za pár šupů.
- Množství oblečení ve vašem šatníku – není zásadní. Mít hodně různých kusů ve skříni je sice snem každé holky. Ale například když vyrazíte na dovolenou, kde s sebou máte pouze omezené množství věcí, omezené velikostí vašeho kufru, jste pak paradoxně ve vymýšlení modelů více vynalézavé. Méně je občas více. Věřte mi.
- Kombinace– kontrasty fungují nebo jinak řečeno protiklady se přitahují. Rovné s baňatým (úzké šaty + bomber), lesklé s matným, široké s úzkým, staré s novým...
- Pohodlí – je zásadní. Jak už jsem zmiňovala ve sloupku na téma svatebních šatů. Když se cítíte pohodlně, mnohem víc vám to sluší. Protože jste uvolněná. Samy víte, jak vypadá holka, co si na sebe vezme podpatky, které nezvládá... hodně vtipná podívaná.
Tolik pár mých postřehů. Každopádně, cítit se v tom, co na sebe dáte, dobře a sebevědomě, je velkou součástí úspěchu pro vaši dobrou náladu a pozitivní přístup k životu. Já k tomu teda potřebuju ještě dobré jídlo a hodného manžela, ale to je hodně individuální :).
Mějte se krásně a mějte se rády!
P. S.: Tady z toho videa je jasný jedno: když chcete mít svůj styl, odtančit klip na jeden záběr a nechcete, aby vám spadly gatě, musíte mít kšandy.