Článek
Nedonošenost - příčiny a následky
Příčiny nedonošenosti se mohou lišit a většinou se ani na vlastní příčinu nepřijde. Z těch známých je to například špatná životospráva během těhotenství. Patří sem jak podvýživa, tak kouření, požívání alkoholu či holdování drogám. Svou roli sehrává i přílišná fyzická zátěž a přemíra stresu.
Za předčasným porodem mohou stát i nejrůznější onemocnění matky, například infekce močových cest, vysoký krevní tlak, cukrovka nebo srdeční onemocnění. Rizikové skupiny tvoří ženy mladší 15 let a ženy nad 35 let - jejich těla se těhotenství nemusí zcela přizpůsobit.
Některé problémy nedonošenců jsou přitom zdánlivě banální. Patří k nim například:
- Neschopnost udržet si tělesnou teplotu - v důsledku malého množství podkožního tuku a nezralého regulačního centra se dítě velice snadno podchladí, na druhé straně mu hrozí i přehřátí. Oba tyto stavy mohou život malého pacienta vážně ohrozit.
- Nezralé plíce - nemají dostatečně vyvinuté sklípky, nejsou schopny udržet svůj objem a řádně okysličit krev. Je tedy často nezbytné takové děti napojit na ventilační přístroj, který jim pomůže překlenout kritické období.
- Vážné následky mívá i případný otok nebo krvácení do mozku. U těchto dětí následně hrozí rozvoj dětské mozkové obrny.
- Postiženy bývají i další smyslové orgány, často je zasažen zrak.
- Nedonošenci nemusí mít v pozdějším věku nižší IQ nebo dosáhnout horšího vzdělání něž běžná populace, přesto mívají problémy se vstřebáváním informací.
Inkubátor udržuje ideální prostředí pro dítěFoto: samphoto.cz/jiunlimited
Proč do inkubátoru?
Organismus takového miminka je příliš křehký a nezralý, takže se nedokáže rychle přizpůsobit vnějšímu prostředí. Je proto třeba, aby o ně pečovali zkušení odborníci na jednotce intenzivní péče (JIP). Na tomto oddělení se lékaři snaží vytvořit takové prostředí, které nedonošené miminko potřebuje pro přežití, růst a vývoj. Předně je pro ně nutný pobyt v dostatečně teplém a přiměřeně vlhkém prostředí. Proto bývají nedonošení a nemocní novorozenci ukládáni do průhledných inkubátorů, kde se snadno udržuje vhodná teplota, vlhkost, případně i určité množství kyslíku, které je přesně určeno pro potřeby každého dítěte. Také výživa je přizpůsobována okamžitým potřebám.
Hlavními pracovníky na JIP jsou neonatologové, pediatři a specializované zdravotní sestry. K nim se pak přidávají například specialisté zaměření na hodnocení centrálního nervového systému a jeho funkcí u dětí nejranějšího věku, oftalmologové, rehabilitační pracovníci, kteří podle individuálních potřeb miminka provádí vhodné masáže a cvičení, a dětský psycholog, který sleduje vývoj chování nejmenších dětí. V případě potřeby spolupracují lékaři z JIP s dalšími úzce specializovanými odborníky, jako jsou např. chirurgové nebo kardiologové.
Co se děje za dveřmi JIP?
Po narození miminko prohlédne lékař, je zváženo a změřeno. Další způsob péče se určuje podle momentálního zdravotního stavu a zároveň jsou využívány další diagnostické metody, jejichž výsledky se pečlivě vyhodnocují. Jedná se například o krevní zkoušky, které informují lékaře o hladině kyslíku a dalších látek v krvi - ty jsou důležité k tomu, aby lékař mohl vyhodnotit například fungování plic nebo možnou infekci.
Pro lepší udržení tělesné teploty může mít miminko v inkubátoru plenky, pletenou čepičku a bačkůrky. Ve sledování malých pacientů pomáhají lékařskému personálu na JIP různé přístroje. Ty nepřetržitě zaznamenávají práci srdce, krevní tlak a dýchání. U některých dětí musí být zajištěn dlouhodobější přívod tekutin do organismu. Děje se tak buď pomocí injekční jehly vpíchnuté do žíly, nebo pomocí tenké plastikové hadičky - katetru, který ústí do pupečníkové cévy.
