Článek
Proč je vlastně jód tak strašně důležitý? Bez této látky nemůže správně fungovat štítná žláza. A to je malér: hormony, které štítná žláza vytváří, jsou nezbytné pro celou řadu procesů, které v těle probíhají, třeba pro regulaci růstu nebo sexuální život. Ovlivňují také rychlost reflexů, paměť, schopnost soustředění a odolnost proti únavě.
Pokud se už nějakou dobu cítíte, jako by vám někdo zapomněl nabít baterky nebo natáhnout klíček, čtěte obzvlášť pozorně. Možná píšeme i o vás.
Nedostatek škodí dospělým i dětem
S plošnou jodizací kuchyňské soli se v naší zemi začalo už koncem 40. let dvacátého století. Do té doby byly zcela běžně k vidění nápadné důsledky jódového deficitu, typického pro vnitrozemský stát: lidé s velkou strumou i nešťastníci s těžkými poruchami intelektu (kreténismus), způsobené nedostatkem jódu v těhotenství.
Tyhle extrémní případy jsou už dnes naštěstí minulostí. Přesto se v řadě evropských zemí nedostatek jódu stále považuje za problém, který je potřeba řešit. Způsobuje méně nápadné, ale nepříjemné obtíže: „Nemocný je unavený, ospalý, zimomřivý, zpomalený v řeči i v pohybech. Zpomalená je i srdeční akce,“ popisuje příznaky endokrinolog profesor Václav Zamrazil. Vůbec největší riziko hrozí nenarozeným dětem a kojencům.
Se solí to nepřehánějte. Pokud už ale solíte, používejte výhradně sůl s přídavkem jóduFoto: Thinkstock
Více jódu – chytřejší dítě!
Správná funkce štítné žlázy je pro vývoj plodu zásadní. „I mírný nedostatek jódu u matky během těhotenství a kojení vyvolá pokles inteligence a změny chování dítěte, jež přetrvávají celoživotně,“ uvádí Václav Zamrazil. „Jód hraje zcela zásadní roli při správném vývoji mozkové tkáně plodu i v období dětství,“ potvrzuje MUDr. Eliška Potluková z 3. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.
Proč jodizace soli nestačí?
Pokud se živíte běžnou stravou, obsahující pečivo, mléko i uzeniny, pravděpodobně vám nedostatek jódu nehrozí. Jodidovaná sůl, kterou najdete i v pekárenských a mléčných výrobcích, vaši potřebu pokryje. Měli byste si ale dát pozor v případě, že:
- čekáte miminko. Zatímco průměrný dospělý potřebuje asi 150 mikrogramů jódu denně, doporučený denní příjem u těhotné nebo kojící ženy je 250 mikrogramů.
- držíte dietu s nízkým obsahem soli. Většina Čechů zkonzumuje mnohem víc soli, než je zdravé, a zadělává si tak na cévní nemoci. Snižování příjmu je tedy chvályhodné. Je ale třeba počítat s tím, že tím současně ubývá jódu.
- jste vegetariáni, případně máte alergii na ryby nebo na mléko.
- nepoužíváte jodidovanou sůl. Je to překvapivé, ale ani přírodní mořská sůl neobsahuje jódu dost a je nutné ji obohacovat (vybírejte takovou sůl, která má na obale napsáno s přídavkem jódu).
„K významnějším ztrátám jódu, až 150 mikrogramů za den, může dojít i při intenzivním pocení,“ upozorňuje Václav Zamrazil.
Maso mořských ryb patří k tomu nejlepšímu, co můžete do jídelníčku zařadit. Obsahují nejen spoustu jódu, ale jsou i zdrojem kvalitních bílkovin, zdraví prospěšných omega-3 mastných kyselin, hořčíku a selenuFoto: Thinkstock
Jezte plody moře a buďte bez starostí
Všechno, co plave v moři, je výtečným zdrojem životadárného prvku. Podle odborníků patří k těm nejbohatším maso aljašské tresky a také ryby, pocházející ze Středozemního moře. Pokud si dopřejete mořskou rybu, řasy nebo plody moře aspoň dvakrát týdně, měli byste tak potřeby svého těla naplnit.
Jestliže ale patříte do některých z rizikových skupin, případně pociťujete podezřelé potíže (kromě těch už popsaných to může být také pocit chladných rukou a nohou, chudokrevnost nebo zácpa), nechte si štítnou žlázu raději vyšetřit. To se provádí pohmatem krku, ale také laboratorní zkouškou krve nebo ultrazvukem.
Tak co myslíte, je to nedostatek jódu, nebo prostě jen lenost?
