Článek
Nedokážu přesně identifikovat, kdy začal můj problém s jídlem. Nikdo mě nikdy nerozmazloval, jedla jsem prakticky všechno, co mi kdo naložil na talíř. Přestože jsem neměla problémy s váhou, jídlo jsem si začala postupem času pečlivě vybírat, muselo být velmi zdravé, kvalitní...
Ke všemu jsem velmi sportovala a podvýživa na sebe nenechala dlouho čekat. Odpírání jídla ale ve mně vzbudilo obrovský hlad po všem ,,zakázaném". Jakmile se mi něco nepovedlo, okamžitě jsem problém ,,zajedla". Zlom přišel ve chvíli, když jsem se rozešla se svým dlouholetým přítelem. Veškeré problémy se postupně nahromadily a já je řešila jídlem. Během měsíce jsem přibrala 5 kg. Díky neustálému cvičení se mi ale podařilo dostat do kondice a cítila jsem se zdravá a silná jako nikdy. Problém byl jediný - nelíbila jsem se sama sobě.
Byla jsem vždy zvyklá na vyzáblou postavu a poznámky typu ,,konečně vypadáš zdravě" na mě působily přesně opačně, než bylo jejich záměrem. Zhruba na rok jsem se dostala do bludného kruhu diet a přejídání. Přes týden na vysoké škole jsem moc nejedla, ale sotva jsem v pátek večer vystoupila v rodném městě z autobusu, šla jsem se přejíst. Tohle šílené období jsem ale naštěstí překonala. Postupně jsem se sbližovala se svým stávajícím přítelem, můj život se uklidnil a já pochopila, že je mnohem lepší mít normální váhu a být zdravá.
Z problému přejídání jsem se dostala, objevil se však jiný problém. Jsem hrozně mlsná... Dokážu přesně identifikovat, na co mám právě chuť - a pokud v ledničce danou věc nenajdu (a jsem líná na to jít si ji koupit), radši nejím. Nedokážu si představit, že bych snědla něco, než o co si právě moje tělo říká. Pokud jsem ve společnosti, snažím se jíst, co je mi nabízeno, pokud jsem sama, poslouchám jenom své chutě. Abych svou touhu ukojila, stačí mi ale málo - dvě kolečka salámu, půlka jablka.
Pro cizího člověka to vypadá, že celý den jím, v práci chodím neustále na svačinku, protože mám pořád hlad. Dám si něco malého a do dvou hodin musím jíst znova. Nedělní oběd mi tak trvá nekonečně dlouho a v jídle se ,,nimrám", připadám si přejedená a za chvíli mám opět hlad. Váha mi pomalu opět klesá a v současné době vážím při 172 cm 55 kg. To je teď můj skutečný problém - jídlo miluju, ráda vařím a jsem gurmán. Bohužel ho musím jíst po malých dávkách několikrát denně, abych ukojila všechny své chutě...
Rozvedly jste se, a přesto žijete spolu? Proč to děláte? Jak se vám v takovém soužití daří? Jaké to přináší úskalí a pozitiva? Pište na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun.
