Článek
Snažíte se, seč můžete. Pro vašeho drahouška jen to nejlepší: výběrovou školu, super mobil, značkové boty. Projevil o něco zájem? Honem honem nakupujete sportovní pomůcky a platíte kroužky. Samozřejmě, kvůli vděku to neděláte. Ale co si budeme povídat – potěšil by.
Vděčnost nečekejte
Dětský psycholog Václav Mertin utíná podobné naděje hned v zárodku: „Nepředpokládejte, že děti budou vděčné. Přijměte jako fakt, že jim v jistém smyslu hodně dáváte a třeba nic nedostanete nazpátek. Stejně jako vy jste dostávali od svých rodičů, takže vlastně jen splácíte dluh."
Zlobí vás, když se dítě chová, jako by vaše obětavost byla samozřejmá? Z jejich pohledu to samozřejmé opravdu je. „Děti přijímají svět takový, jaký je, těžko odliší standardní péči a nadstandard. Neuvědomují si plně hodnotu věcí a skutků. Nebyli jsme jiní. Sám si dobře vzpomínám, že jsem řadu opravdu velkých obětí mých rodičů vůbec nepochopil," říká Václav Mertin.
Někdy je těžké vysvětlit dítěti, že nemůže mít všechno!Foto: thinkstock
Neplňte každé přání
„Většina dětí má dnes mnohem víc hmotných věcí, než mohli dopřát naši rodiče vám. Byla prostě jiná doba. V současnosti ty možnosti většinou máte,“ doplňuje psycholožka Jitka Jeklová. A dodává: „Je ale pravda, že je děti berou příliš automaticky. Je to proto, že jste ochotni jim splnit všechna přání, nebo alespoň většinu. Problém je tedy hlavně v rodičích. Proč by děti měly mít všechno? Protože na to máte? Dejte jim na výběr: buď dostaneš novou mikinu, nebo džíny, obojí ne." Pro starší děti je tu ještě varianta – když si na to našetříš a přispěješ.
„Myslím si, že část rodičů dopřává svým dětem hodně věcí a zážitků i pro svůj vlastní příjemný pocit, že si to mohou dovolit. Někdy jimi děti zahrnují víc, než by samy chtěly. Schválně, že kupujete k Vánocům i něco navíc, o co si potomek Ježíškovi ani nenapsal?“ uzavírá psycholožka.
Bojovat proti sobectví lze i tím, že naučíte dítě obdarovávat druhéFoto: thinkstock
Jak nevychovat sobce?
Naučte děti nejen přijímat, ale i dávat. Lépe si tak uvědomí, že všechny ty věci i možnosti nepadají z nebe.
- Od malička je učte obdarovávat druhé. Vymýšlet, vyrábět a balit drobné dárky třeba pro babičku, dědu nebo kamarády a radovat se z radosti obdarovaných.
- Nenásilně je upozorňujte, co pro ně kdo dělá a co jim dává. „To je od tety hezké, že ti přivezla třešně!“ „Ta knížka, kterou jsi dostal od dědy, je moc pěkná.“
- Jděte příkladem! Nejen za dárek, ale i za každou drobnou úsluhu vždycky poděkujte, ať už členovi rodiny nebo někomu cizímu.
- Umožněte dětem nahlédnout do finančních plánů rodiny. Mělo by aspoň přibližně vědět, kolik stojí bydlení a jídlo, ale také jeho nový mobil nebo tábor. Ukažte mu, jak lze srovnat hodnotu věcí: Když jedeme na Moravu k babičce, tak nás benzin stojí tolik, jako lístky do kina pro celou rodinu.
- Vysvětlete dítěti, jak fungují platební karty. Spousta menších dětí si totiž představuje, že z bankomatu padají penízky bez omezení. Vezměte dítě s sebou na nákup, zaplaťte ho hotově a názorně předveďte, co si za tu krásnou bankovku odnášíte.
- Dávejte dítěti kapesné, na kterém si hodnotu peněz může vyzkoušet.
- Má-li rodina finanční potíže (třeba když některý z rodičů přišel o práci), neděste ho, ale způsobem úměrným věku mu vysvětlete, proč si všichni něco musíte odepřít. I drobný ústupek (nepůjde se do drahého aquaparku, ale k rybníku) podpoří zodpovědnost a solidaritu dítěte.
Taky máte doma „malého nevděčníka“? A co to s vámi dělá?
