Jak vtěsnat vanu i sprchu do minikoupelny?

Kdo plánuje novou koupelnu ve svém bytě nebo chystá rekonstrukci, na podobný problém narazí. Většina koupelen totiž neoplývá místem, aby se sem vešlo obojí, a tak je třeba se rozhodnout, zda dáme přednost vaně nebo sprchovému koutu. Pro ty, co se nemohou rozhodnout, je zde několik zajímavých tipů, jak si pořídit obojí!

První tip zní: Uberte vaně centimetry! Ovšem k této radě je třeba dodat, že se centimetry ubírají bez toho, aniž bychom nějak snížili komfort a pohodlí při koupání. Proto nevolíme vany kratší, ale asymetrické. Ty mají v části, kde není odpad a kde se předpokládá, že při koupání sedíme, klasickou šířku. Ovšem na druhé straně se zužují, a to podle typu od 25 do 40 centimetrů.

K vanám samozřejmě existuje podobné atypické sprchové kouty. Díky tomu lze i do menší koupelny umístit jak vanu, tak sprchu, aniž bychom nějak výrazně snížili své pohodlí při mytí.

Zřejmě každého napadne, proč volit tak složité řešení, když se dá přece sprchovat i v obyčejné vaně! Ano, je to možné, ale na hladkém dně nám hrozí mnohem větší riziko, že uklouzneme. A také voda bude rozstříkaná po celé koupelně.

Ale... náš druhý tip je vlastně zdokonalením tohoto řešení.

Na trhu lze totiž objevit speciální vany, které jsou přizpůsobené k tomu, aby se v nich člověk mohl jak koupat, tak sprchovat. Takovou vanu můžeme rozdělit na dvě části - první má opět „klasický" tvar, tedy sešikmenou zádovou stěnu, abychom se mohli při relaxaci ve vodě opřít.

Druhá část slouží ke sprchování. Proto je zde stěna maximálně kolmá, dno může být rozšířené a vybavené protiskluzovým povrchem. Připomíná tak hluboký sprchový kout a očista se stává pohodlná a bezpečná. K těmto vanám je potom možné dokoupit zástěnu nebo závěs, které zabrání rozstřikování vody.

Způsoby, jak zabránit vodě, aby zaplavila celou koupelnu, jsou tři. Přitom tady platí, že za více peněz dostaneme více muziky.

Vanové závěsy nás sice přijdou na několik stokorun, ovšem souboj se stříkající vodou moc často nevyhrávají. Její množství sníží, ale po delším sprchování stejně hadr do ruky budeme muset vzít.

Druhou - a nejrozšířenější variantou - jsou vanové zástěny. Jejich cena začíná zhruba na třech tisících a vybírat si můžeme mezi pevnými, posuvnými nebo otočnými. Popisovat pevné je zbytečné. U posuvných, zpravidla bývají třídílné, je vždy jeden segment pevný a další dva za něj skládáme. Otočné „uklízíme" rovnoběžně s kratší stěnou vany. Pozor však v tomto případě na vodovodní baterii. Buď si ji budeme muset nechat nainstalovat na delší stranu vany nebo si pořiďte zástěnu, kterou lze zdvíhat pomocí hydraulického zařízení. Méně častým řešením umožňujícím sprchování ve vaně je takzvaný vanový kout, kde zakrývá skleněná stěna prostor kolem dokola. Vstupujeme do něj otevřenými dvířky.

Vanový kout sice vypadá méně elegantně, ale zase je mnohem účinnější než zástěna. Ta je předurčena k tomu, aby zachytila jen odstřikující vodu. Jestliže přímo proti ní pustíme sprchu, proteče. Vanový kout těsní mnohem lépe a zachytí i silný proud vody.