Jak ukončit kojení bez pláče

Časopis Uzlíček únor 2008

Kojení - nejlepší a nejvhodnější forma výživy pro miminko, nenahraditelné pouto mezi matkou a dítětem, a také forma mazlení a kontakt, které dítěti přináší teplo a útěchu. Jeho začátky bývají mnohdy těžké pro obě strany a jsou zdrojem tisíců dotazů. Jeho konce bývají ale možná ještě těžší - je to odloučení od obzvláště intimního a s ničím nesrovnatelného společenství. Končí tak období, kdy je matka pro dítě téměř jediným zdrojem života. Ale kdy je vlastně ta správná doba, aby se dítě začalo „osamostatňovat"? Nabídneme vám různé úhly pohledu a rady pro to, jak kojení ukončit co nejšetrnějším způsobem.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců a dále kojit alespoň do 2 let dítěte. V případě, že je dítě plně kojeno do šestého měsíce, není nutné mu nic přidávat.

Mezi 6. a 12. měsícem se pozvolna zavádí příkrmy, ale mateřské mléko je stále důležitým zdrojem živin i energetického příjmu dítěte. Mléko je v této době zcela nezbytnou součástí stravy a nemůže-li být dítě kojeno, je nutné podávat mléko umělé.

Mezi 1. a 2. rokem života dítěte se situace poněkud mění. Kojení už není hlavní složka, ale spíše doplněk výživy dítěte.

„Poskytuje část mléčné dávky (většinou třetinu až polovinu, zbytek by měly tvořit jiné mléčné výrobky - sýry, jogurty, mléčné kaše, zakysané výrobky)," uvádí laktační poradkyně Jiřina Mrázková. „Stále má však velmi důležitou funkci, a to v posilování imunitního systému dítěte, jelikož obsahuje obranné látky šité přímo na míru konkrétnímu dítěti."

I když dítě není kojeno často, ale například již jen 1-2x denně (což je dostatečná frekvence po roce věku), obsahuje mateřské mléko těchto obranných látek stále dostatek. Složení mléka se totiž přizpůsobí potřebám dítěte a frekvenci jeho kojení. Obranné látky jsou proto v menších dávkách mléka více koncentrovány. Vše potřebné tedy dítě získá i v jediné dávce mateřského mléka.

„Jako doplněk jinak pestré stravy je mateřské mléko vhodné do dvou let dítěte i déle. Vždy dodává potřebné látky, navíc v případě nemoci působí jako lék," upřesňuje dula a laktační poradkyně Vlasta Jirásková.

Po 2. roce věku dítěte už mateřské mléko není z výživového hlediska nutné, nicméně pořád obsahuje obranné látky, takže je stále velmi hodnotné a rozhodně nelze prohlásit, že dlouhodobé kojení je k ničemu.

V krátkosti vhodnou délku doby kojení shrnuje Jiřina Mrázková takto: „Kojit rok je super a pro dítě dobrý základ, kojit 2 roky je velmi vhodné, kojení déle než 2 roky je již záležitostí čistě na rozhodnutí maminky, jak dlouho chce děťátku svůj prs nabízet. Kojení po 3. roce již není tak obvyklé a sama bych tento věk označila za jistou hranici, kdy je již vhodné o odstavu dítěte uvažovat."

Kdy dítě skutečně odstavit je záležitost čistě individuální a velmi citlivá. „Vždy záleží na konkrétním kojícím páru, jak dlouho jim kojení vyhovuje," uvádí Vlasta Jirásková.

Obzvláště po 18. měsíci věku dítěte se do popředí významně dostává spíše než výživový, psychický vliv kojení.

„Dítě hledá u prsu útěchu, lásku, bezpečí, teplo, domov, je to jen jeho území -ve chvilce kojení je tu máma jen pro ně. Docela často si děti u prsu řeší veškerá svá trápení, bolístky, u prsu se uspávají i probouzejí. Nic z toho není problémem, pokud to nevadí kojící ženě. Zde záleží na mamince, jak daleko nechá dítě zajít," doplňuje Jiřina Mrázková.

Pro maminku ovšem mohou nastávat i krušné chvíle - od narození dítěte se ještě nevyspala celou noc v kuse, vzrůstající počet zoubků může dítě testovat právě při kojení, okolí se na kojící pár už „divně dívá". Mnohdy má velký vliv i fakt, že se dítě na veřejnosti kojení hlasitě dožaduje, a těžko se mu v té chvíli vysvětluje, že teď není ideální okamžik, aby se dobývalo mámě pod tričko. U některých dětí také dochází k tomu, že si chtějí kojením nahrazovat některá denní jídla. To jsou už pádné důvody pro velké rozhodnutí - ukončit kojení.

Jen velmi těžko se dá vymyslet univerzální „manuál" k ukončení kojení. Záleží na konkrétní situaci, stáří dítěte, faktu, zda (a kolik) již přijímá pevné potravy. Důležité také je, jestli maminka z nějakého důvodu (např. nemoci) musí dítě přestat kojit v krátké době, nebo může odstavovat postupně.

Obecně by se dalo říci, že pomalý postup je pro obě strany ten nejlepší - dítě nebude tak stresované, mamince nehrozí zatvrdliny nebo záněty - vhodné tempo je rušit jedno kojení týdně a stále sledovat stav prsů. Na nalitá prsa doporučuje Jiřina Mrázková kromě odstříkávání i pití šalvějového nebo mátového čaje.

„Postupovat by se vždy mělo velmi pozvolna. Nejhorší chyba je skončit ze dne na den, či od dítěte odjet, dát ho na hlídání, a tak skončit," shrnuje Vlasta Jirásková.

Nejméně obtížně se vynechávají kojení, na kterých dítě tolik nelpí. „Například se rozhodnete, že zrušíte odpolední kojení před procházkou. Je vhodné dítěti podat nějakou náhražku, ať už něco malého na svačinku nebo k pití. Pokud dítě přesto bude dávat najevo, že se chce kojit, tak ho zaujměte hračkou, hrou, listováním v knížce, odchodem na procházku - čímkoliv, co odvede pozornost dítěte od výstřihu," shrnuje Jiřina Mrázková.

Až na závěr by se měla odbourávat kojení, která dítě nejvíce vyžaduje a lpí na nich - většinou to bývá to před spaním. V této době je situace asi nejkomplikovanější - dítě se na poslední kojení hodně upíná.

„Je možné si například prsa zalepit či nabarvit (např. genciánovou violetí), zavázat obvazem a stále dokola tvrdit, že mlíčko už není, že již dítě není miminko (toto můžete povídat i relativně malému dítěti, třeba do jednoho roku věku, děti rozumí více, než si myslíme) a že je potřeba mlíčko pro další miminko," radí J. Mrázková. V této citlivé době bychom měli dítě zahrnovat něžnostmi a objímáním více než obvykle, motivovat je nějakým dárkem za odměnu.

Asi nejzásadnější chybou, které se při odstavení maminky dopouštějí (kromě příliš rychlého odstavení nebo nevhodného věku dítěte - např. v období růstových spurtů), je jejich vlastní nejistota a z té pramenící nedůslednost. Pokud si nejste jistá, že dítě už kojit nechcete, určitě to z vás vycítí.

„Pro dítě je nepochopitelné a někdy až traumatizující (týká se hlavně nočního kojení), pokud někdy prs dostane a jindy ne," vysvětluje Jiřina Mrázková. Také si maminka může být jistá, že pokud kapituluje a „ještě jednou nakojí," dítě to bude opět vyžadovat a ještě mnohem razantněji než dosud.

Velmi citlivá je také otázka přístupu zbytku rodiny. Při odstavování hraje velkou roli i tatínek. Měl by dítě více zabavovat, odvádět jeho pozornost jiným směrem a hlavně si (stejně jako maminka) stát pevně za svým. „Plačící dítě, které tatínek donese mamince se slovy „tak už ho přeci nakoj, když pořád řve", opravdu klidnému odstavu nepomůže. Dítě vycítí negativní emoce a nejistotu. Teď naopak potřebuje více než jindy cítit lásku a pevné objetí v láskyplné náruči obou rodičů," doplňuje Jiřina Mrázková.

Některé kojené děti umělou výživu tvrdošíjně odmítají. Jak je tedy „naučit na lahvičku"?

Zvykání na umělou výživu do půl roku věku bývá někdy běh na dlouhou trať. Pokud je to možné, měla by maminka nabídnout v lahvičce nejdříve mateřské mléko, na které je dítě zvyklé. Až když dítě láhev akceptuje, nahradit ho postupně umělou výživou.

Mezi 6.-12. měsícem věku se situace, kdy dítě odmítá láhev, řeší přidáváním umělé výživy do ovocných a zeleninových příkrmů nebo zvýšenou dávkou mléčné kaše.

Po roce věku mléko nahradíme nepřebernou škálou mléčných výrobků. Dítěti podáváme denně navíc jogurt nebo tvaroh, vhodné jsou kysané výrobky. Kravské mléko nahrazujeme umělou výživou, která je pro takto mladý organizmus mnohem vhodnější a obsahuje i nezbytné vitaminy a minerální látky. Umělou výživu můžeme dětem podávat až do tří let.

„Čas kojení je z hlediska celého života jen nepatrný (zato důležitý) zlomek," shrnuje Vlasta Jirásková. „Uteče to rychle a zbudou vzpomínky." Aby zůstaly ty nejhezčí, mělo by být rozhodnutí o ukončení kojení promyšlené a celý proces pomalý a pozvolný. Pak to nebude zbytečný stres pro maminku ani dítě.

Časopis Uzlíček únor 2008