Iva: Zhubla jsem 15 kilo za půl roku. S dietologem!

Iva je typickým příkladem toho, že pokud si někdo zadělá na nadváhu už v dětství, jen těžko se jí později zbavuje. „S kily navíc bojuji od opravdu útlého věku. Vždy jsem byla holčička ,krev a mlíko´, ale tenkrát jsem se nad tím nepozastavovala ani já, ani mé okolí,“ vypráví Iva.

„Maminka se o mne a mé dva sourozence starala sama a snažila se ze všech sil, aby nám nic nechybělo. To se týkalo i jídla. Vyvařovala nám klasickou českou kuchyni, a co bylo na talíři, muselo se i dojíst. To se samozřejmě odrazilo i na mé váze. Naštěstí jsem ale hodně sportovala, k pohybu mám ostatně velmi dobrý vztah do dneška, takže jsem se stále pohybovala sice v pásmu nadváhy, ale nebylo to nijak dramatické.“ Až do dospělosti Iva svou váhu proto nijak zásadně neřešila, a i když občas vyzkoušela nějakou tu dietu, výrazný a dlouhodobý výsledek to nikdy nemělo.

Problémem v pravém slova smyslu se váha stala až ve chvíli, kdy Iva otěhotněla. „Stejně jako mnoho dalších žen jsem měla dojem, že teď je ten okamžik, kdy se můžu konečně pořádně najíst, nemusím se nijak omezovat a můžu si dopřát i to, co bych si jinak zakázala,“ přiznává Iva. „Cpala jsem se tedy od rána do večera, a to samozřejmě nezůstalo bez následků. Už v polovině těhotenství jsem měla o 15 kg navíc, což je přírůstek, se kterým mnohé matky odcházejí na porodní sál. Já těsně před porodem vážila o 25 kg víc než na začátku těhotenství.“

Bohužel ani po porodu syna Viktora váha nijak výrazně neklesala. „Vážila jsem plus minus 85 kg, což je na mých necelých 160 cm skutečně hodně. Bála jsem se ale držet nějakou dietu, protože jsem kojila a nechtěla jsem přijít o mléko. Navíc jsem měla pořád hlad a chuť na sladkosti. Takže jsem v lepším případě na váze stála, v horším mi ještě mírně vzrůstala. Dnes už vím, že i při kojení jsem mohla jíst mnohem zdravěji a pomalu hubnout. Tenkrát to však pro mne byla dobrá výmluva a alibismus.“

Po osmi měsících přestala Iva kojit a na hubnutí se skutečně vrhla se vší vervou. Motivaci měla velkou, nechtěla už být svobodnou maminkou, ale jako nevěsta chtěla být štíhlá a krásná. „Nejdříve jsem hubla na vlastní pěst. Zmenšila jsem si porce, přidala více zeleniny a ovoce, a hlavně jsem se snažila krotit večer. Naštěstí mne už tolik netrápily chutě na sladké, takže mne to nestálo tolik úsilí.“ Spoustu času věnovala také sportu, který v těhotenství i brzy po porodu zanedbávala. Chodila na H.E.A.T, do posilovny i na cvičení s kočárky. (O sportech vhodných k hubnutí se dočtete v článku 5 cvičení, při kterých zhubnete!) „A kila skutečně začala mizet. Za půl roku jsem měla o deset kilo méně, ale stále mi jich ještě dost navíc zbývalo. Svatba se blížila a já jsem cítila, že potřebuji do hubnutí zase nějaký nový impuls.“

Říká se, že správné věci přicházejí ve správnou chvíli, a bylo to tak i u Ivy. „Úplně náhodou jsem potkala známého, kterého jsem dlouho neviděla. Neuvěřitelně zhubl a právě on mi dal kontakt na dietoložku, která mu pomohla,“ vypráví Iva. „Na první konzultaci mi udělala odběry krve a následně nasadila desetidenní velmi přísnou dietu, která měla znovu nastartovat moje hubnutí. Dieta se skládala z instantních polévek, koktejlů a pudinků a mimo to bylo vše ostatní zakázané. Poměrně drastické v prvních dnech, ale vydržela jsem, a na kontrole pak váha ukazovala o 7 kg méně.“

Potomto „úvodu“ už Iva držela „klasickou“ redukční dietu pod dohledem lékařky, kdy si pečlivě odvažovala jídlo včetně množství zeleniny. Měla přesně oddávkované jednotky, kolik může sníst denně sacharidů, bílkovin a tuků. Hlídat si musela i pití. K tomu jí dietoložka doporučila užívat vlákninu a vitaminy, aby netrpěla hladem a zároveň tělu dodala všechny potřebné látky. „Na kontroly jsem chodila nejdříve každých 14 dní, později jen jednou za měsíc. Musím říct, že právě kontroly na mne fungovaly jako největší motivace. Nechtěla jsem lékařku zklamat, a proto jsem se snažila dodržovat vše, co jsme si dohodly. Sestřička mě vždy převážila a změřila a s dietoložkou jsem probrala, zda mám nějaké problémy s jídelníčkem nebo hubnutím celkově. Návštěvy byly krátké, ale jako kontrolní prvek pro mne důležité.“

Svou roli sehrál i fakt, že si Iva muselanávštěvy u dietoložky hradit sama ze své mateřské. „Nikomu netvrdím, že jde o levnou záležitost. Jedna kontrola u lékařky stála skoro 400 korun a celkově jsem za půlrok, co jsem k ní docházela, utratila za hubnutí pod odborným vedením přes 7000 korun. O to víc jsem ale měla pevnou vůli vše splnit, a dietu nešidit."

Do půl roku měla Iva i zbývajících 8 kg dole a byla na své vysněné váze 60 kg. „Bílé svatební šaty jsem si tak vybírala už mezi velikostí 36, o čemž by se mi rok zpátky ani nesnilo. A manžel? Ten byl nadšený. Přiznávám, že mi v období mé největší tloušťky dával občas dost nevybíravými způsoby najevo, že se mu má kila navíc vůbec nelíbí. A každému, kdo jen trochu zvažuje návštěvu dietologa radím, jděte do toho, a rozhodně nelitujte vynaložených peněz. Myslíte-li to s hubnutím skutečně vážně, bohatě se vám tyto náklady vrátí. Vím, že bez pomoci dietoložky bych posledních 15 kg shazovala ještě teď. Díky ní jsem je měla dole za půl roku,“ pochvaluje si Iva.