Článek
Představte si, že potkáte novou známost. Chodíte spolu půl roku, rok. Čas plyne, a kamarádky se vás jednoho dne zeptají: „Tak co? Už tě požádal o ruku? Nebo ti dal klíče od svého bytu? Budete spolu bydlet, ne?“ Zamyslíte se. Tak docela jste o tom ještě neuvažovala, ale když už se o tom mluví… Posunout ten vztah dál by neškodilo! Chcete závazek. Čili máte v úmyslu přeskočit několik přirozených fází vztahu, jen aby se on k něčemu vyjádřil. Ne vždy se ale tento pokus setká s úspěchem. Muž se lekne a kolikrát vezme nohy na ramena. Nenechá si přece nabourat své tempo – časovou osu…
Proč se chceme rychle vázat?
„Někteří lidé, nejen ženy, vstupují po rozchodu rychle do dalšího vztahu, eventuálně se snaží nový vztah legalizovat svatbou, protože se bojí samoty,“ vysvětluje důvod PhDr. Hana Jenčová z portálu psychoterapie.atlasweb.cz, a upozorňuje, jaké mívá takový strach příčiny.
„Strach vzniká především z vlastní nejistoty. Do partnerské pozice může lidi po rozchodu tlačit také očekávání společnosti. Různé společenské situace si žádají účast lidí v páru. A pokud už společnost a daná situace toleruje jednotlivce, společensky únosnější je singl – muž než singl – žena. Takže strach ze samoty, vlastní nejistota a očekávání společnosti, to mohou být hnací motory pro někdy příliš rychlé vyhledání a zajištění partnerské pozice po rozchodu či její zlegalizování sňatkem.“ Proto má každý vztah vývojová stadia.
Oblíbená a uznávaná psycholožka Barbara De Angelis se ve své knize Jak najít toho pravého? zmiňuje o čtyřech fázích vztahu od nové známosti po závazek, které by měly v rámci prevence eliminovat riziko, aby si muži nemysleli, že smyslem žen je dohnat je před oltář. Jakými stadii tedy váš a kterýkoliv jiný vztah musí projít, aby co nejlépe fungoval?
1. fáze: do třech měsíců od seznámení
Potencionální přítel je předmětem zkoumání. Scházíte se spolu a vy uvažujete, co je na něm hezkého, jak velký máte sama zájem. Buď se neshodnete a vztah pokračovat nebude, nebo po nějakém čase dospějete k názoru, že vám oběma to za to stojí. Pak se jedná o nový vztah, tedy počátek závaznosti. Pokud není postaven pouze na sexu, a je v tom úmysl vybudovat pevné základy partnerství, dochází k nepsané dohodě o monogamii, čili že jste jeden pro druhého pouze jedinou známostí a jediným sexuálním protějškem.
2. fáze: tři měsíce až půl roku
Schůzky trvající déle než čtyři měsíce předurčují vztah jako vážný. Máte chuť být spolu, dozvídat se toho o sobě navzájem čím dál víc, chybíte si, když se nevidíte. Oficiální název? Usilování o vztah a následně jeho rozvíjení. (To by nemělo trvat déle než šest měsíců.). Když to jde jako po másle, někdy v průběhu se vytratí „já“ a „ty“ a objeví se „my“. Jste oficiální pár. Nespěchejte ale na jeho ukotvení do přístavu závazků. (Výjimky, které se s tím nepářou a jsou schopni vzít si někoho po několikatýdenní známosti, mohou naletět slibům snáze než ti, kteří si hlouběji oťuknou povahové rysy partnera.)
3. fáze: šest měsíců a výš
Ukotvení. Tak by se dala charakterizovat část následující po rozvinutí vztahu. Jaký čas je ten optimální, závisí na předchozích zkušenostech, momentálním věku, citové vyspělosti a podobně. Jinak totiž bude uvažovat osmnáctiletá dívka, která teprve poznává slasti i strasti partnerství, a jinak zralá žena vědomá si svých plánů a pocitů. Každá z nás potřebuje jinak dlouhou dobu, než se bude cítit na to postoupit s protějškem dál a plánovat s ním společnou budoucnost. Jestli si ale k sobě vytvoříte silné a funkční pouto, vycházíte spolu, a cítíte, že by to pro vás mohlo být to pravé, jste připravena na čtvrtou fázi, které předchází uznání svazku. Dítě, zásnuby, nebo sestěhování.
4. fáze: cca dva roky – až na doživotí
Jakmile už jste společně překonali nějaká nedorozumění, překážky nebo obtíže, a shodli jste se, že ve svůj vztah věříte, umíte si vyjít vstříc, podpořit se a pochopit, nic nebrání vstupu do manželství. Většinou je to ten bod, který si muži představí, když se jim svěříte s požadavkem: „Charakterizuj náš vztah. Já už jsem připravená posunout ho dál. Ty taky?“ Vy tím totiž chcete uklidnit svoje rodiče, kamarády i sebe, že máte partnerský vztah a nejste pouze milenka, kdežto on slyší: „Chce závazek. To znamená, že ji mám požádat o ruku? Nebo co to má být?“ Některým opravdu pomůže, když jim více specifikujete, o co vlastně žádáte. Ti „šikovnější" na to přijdou sami, což si ženy u mužů cení. Taková romantická žádost se zásnubním prstýnkem v ruce je pro nás zážitek na celý život.
I když muži i ženy mají někdy tendenci přehánět a samou láskou snášet modré z nebe tomu druhému a pospíchat na výsledek, funguje to jako s hubnutím. Když se na úbytek kil moc chvátá, výsledek není trvalý, moc dlouho nevydrží – dostaví se jo-jo efekt. Podobně je to i ve vztazích. Rychlokvašky nemají moc šancí na úspěch. Ale těm, kterým to vyšlo, patří velká gratulace.
Milé čtenářky, již víte, ve které fázi se nachází váš vztah? A co s tím uděláte? Dejte nám vědět v diskusi pod článkem!