Článek
Dřepy, sklapovačky, sedy lehy, kliky, výpady, ale i zvedání činek, skákání přes překážky či plank...
Neexistuje snad cvičení, které by nemohlo být zahrnuto do 30denní výzvy. Na internetu takových cvičebních programů najdete neskutečné množství, stejně jako motivačních fotografií s jejich předpokládanými výsledky.
„30denní výzvy jsou skvělý nápad, ale také mají svá rizika,“ upozorňuje osobní trenér a nutriční specialista Radek Pajič z Bomton Power Concept.
30 dní cvičíte stále totéž
O co vlastně jde? „Jedná se o cvičení, které se zaměřuje na určitou partii těla. Toto cvičení se praktikuje v průběhu 30 dnů. Slibuje, že za měsíc budete mít skvělé tělo a ztratíte přebytečné centimetry. Nejčastěji narazíte na výzvu týkající se břicha a zadku,“ popisuje Mgr. Martina Karasová, fyzioterapeutka a odborná garantka iniciativy Vím, co jím a piju.
30denní výzvy mohou být různé. Často se cvičí jen jeden cvik, například dřepy, ale výjimkou nejsou ani mini sestavy třeba tří různých cviků. Vtip je v tom, že první den provedete cvik jen v pár opakováních. Například uděláte 20 dřepů. Každý den pak počet opakování zvyšujete a poslední den jich děláte třeba 250.
Výzvy rozhýbaly tisíce lidí
Z 30denních výzev se díky internetu stala masová záležitost. Propadli jim nejen zkušení sportovci, ale hlavně ti, jimž aktivní pohyb ještě donedávna nic neříkal.
„Trochu bych to připodobnil k dříve populární zumbě. Rozhýbala tisíce lidí, kteří se nikdy nepohybovali. Dnes díky výzvám donutí lidi dělat dřepy, kliky, vzpory, dřepy na jedné noze nebo zkracovačky. Navzájem se motivují, hecují se a mají radost ze svých úspěchů. To všechno je skvělé,“ shrnuje hlavní výhody výzev Radek Pajič.
Někdy může jít o zdraví
Jak jsme již říkali na začátku, tyto výzvy mají i svou negativní stránku. „Těm, co cvičí pravidelně a komplexně, mohou skutečně pomoci s tvarováním určitých partií. Problém ale nastává, pokud se do nich pustí člověk, který se cvičením začíná a kromě výzvy už jinak nesportuje,“ upozorňuje Martina Karasová.
„Časem skutečně mohou nastat potíže. Často tito lidé totiž zapomínají na rozehřátí svalového aparátu, cviky nemají technicky správně zvládnuté, přetěžují tak nosné klouby a podobně,“ potvrzuje Radek Pajič.
K nejrizikovějším výzvám patří dle odborníků paradoxně ty nejoblíbenější. V první řadě je to břicho. „Cvičí se nejčastěji sklapovačky nebo sedy lehy. Tyto výzvy jsou obvykle nastavené tak, že první den začínáte na 50 opakováních a postupně se dostanete až na 250. Třicátý den ale místo slibovaného plochého bříška získáte maximálně slušnou diastázu – rozestup přímého svalu břišního, ten má totiž dvě části, jež jsou spojené vazivem – přetížené bedro-kyčlo-stehenní svaly a z toho plynoucí bolesti bederní oblasti,“ varuje Martina Karasová.
Podobně problematické jsou i dřepovací výzvy. Když děláte totiž více než dvě stě dřepů denně, odnáší to vaše kolena. Obzvláště to pak platí pro osoby s nadváhou.
Závěr: Dalo by se říct, že výzvy mohou být zajímavým zpestřením pro lidi, kteří pravidelně aktivně sportují. Začátečníci by se prvně měli ve vodách fitness trochu „otrkat". Naučit se základní cviky správně technicky, pochopit princip správně sestaveného tréninku složeného z aerobní a anaerobní části a zapracovat na zpevnění hlubokých svalů. Bez toho totiž nemůže vaše tělo cviky v tolika opakováních zvládnout. Až poté, co vším tímto projdete, můžete se začít pouštět do extrémních výzev.
Jaký názor máte na 30denní výzvy vy?