Fenomén jménem syrová strava: Je zdravé nevařit?

Když kolegyně Jana objevila nedaleko redakce restauraci typu raw food, tedy s jídelníčkem ze syrové stravy, zajásali jsme nad zdravými obědy. Cuketové špagety s bazalkovým pestem, rawsoto (rizoto z naklíčené pohanky), sunburger se zeleninovými hranolky a raw tatarkou, lasagne z červené řepy s fenyklovým krémem…

Jenže první ochutnání, ač na pohled úžasných jídel, přineslo těžká, nadýmaná břicha. Abyste zklamání nepodlehli i vy, pátrali jsme po všem, co vám syrovou stravu může podrobně představit.

Je opravdu tak zdravá? „Ano, vzhledem k tomu, že proces výroby raw produktů neprochází vysokou tepelnou úpravou – maximálně do 42 °C –, jsou tak zachovány veškeré živné látky, zejména vitaminy a enzymy, které se jinak tepelnou úpravou ničí,“ uvádí expertka na výživu pro Holmes Place ing. Iva Veselá.

Výživový specialista ing. Martin Škába doplňuje: „Strava v podobě syrové čerstvé zeleniny a ovoce, případně čerstvých zeleninových šťáv je vhodná i pro lidi, kteří se zajímají o proces mládnutí. Syrová strava pomáhá tělo detoxikovat a dlouhodobě startovat ozdravné procesy v těle.“ Syrové maso, vejce i jiné produkty z důvodu možného obsahu parazitů a bakterií však nedoporučuje.

Vypadá to lákavě, v čem by vás ale mohla nepříjemně překvapit? „Na rozdíl od tepelně upravené stravy mohou být některé raw potraviny hůře stravitelné nebo způsobovat nadýmání, například pohanka, cizrna, zázvor,“ uvádí Iva Veselá s tím, že veganské potraviny bývají také chudé na bílkoviny a hrozí deficit některých typů aminokyselin, vápníku a horší vstřebávání karotenoidů. „U žen hrozí riziko podvýživy a často i ztráty menstruace. Navíc raw food má ochlazující charakter, což také není vhodné pro každého,“ doplňuje odbornice.

Pro koho je tedy vhodná? „Syrová strava prospěje jistě každému už jen svým vysokým obsahem nutričních látek a enzymů. Strava je také bohatá na vodu. Je vhodná při redukčních režimech, vysokém tlaku, cholesterolu, pro odstranění únavy,“ uvádí odbornice a dodává, že naopak vyhnout by se jí měli: lidé s chladnou konstitucí (hodně štíhlí, či ti, co jim je stále zima), při oslabeném trávení, mladé a dospívající dívky a všichni také v době zimy, kdy organismu prospívají spíše tepelně upravené potraviny záhřevného charakteru.

Pak si počkejte na teplejší počasí. V chladných dnech tělu obecně neprospívá čerstvá zelenina, natož pak kompletně syrová. Pak se můžete držet rad Martina Škáby: „Přechod na jakoukoli změnu ve stravě by měl být postupný, aby si na to tělo mohlo zvyknout. Každý člověk má jiné trávení, a co jednomu nevadí, druhý strávit nemusí,“ upozorňuje. Stejně tak podle něj není moudré chtít hned vše změnit, když na to tělo ani mysl nejsou připraveny.

Dál pak odborník radí následující: „Nejdřív byste měli omezovat maso a vyloučit uzeniny a kravské mléčné výrobky. K tomu zařadit alespoň 2x denně čerstvé zeleninové šťávy a alespoň 3x denně čerstvý zeleninový salát o velikosti aspoň 250 g zeleniny. Tělo si tak bude moci zvykat na příval čerstvé zeleniny.“ Teprve po týdnu dvou by vyzkoušel nějaké jídlo z portfolia vitariánské stravy.

Co vy na to?